Těžká noc
Mokré prostěradlo se lepí na kůži. Všechna okna podkrovního bytu rozevřena. Cikády zase vržou starou známou symfonii neklidu. Závěs v balkonových dveřích se občas zlehka zachvěje. Dole z ulice se s ozvěnou rozléhají kročeje nejistých opilců, doprovázené cupitavým klapotem střevíčků.
O pár hodin později se mezi lanovkami mrouskají kočky. Dřevěné vozy pokryté graffiti připomínají milence spící v objetí. Opodál zaznívá vytí smečky toulavých psů. Měsíc je bledý. Spánek nepřichází.
K ránu, když znavená mysl konečně podlehne, dají se do práce sbíječky. Celé tohle město je jedno velké staveniště! Kdo nestaví, alespoň opravuje. Moudrá ramena jeřábů dohlíží nad osudem Bílého města.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je neskutečně intenzivní
To je neskutečně intenzivní popis. To horko a prach a rambajz stavby je úplně cítit, hmatat i slyšet.
Děkuji. Opět jsem si udělal z
Děkuji. Opět jsem si udělal z DMD takovou soukromou terapii, když musím sedět doma a nemohu paty vytáhnout.
To je hodně těžká
To je hodně těžká rekonstrukce. Ale pamatuju si, jak jsem byla ráda za špunty do uší a masku na obličej. Nicméně krásy to městu vůbec neubralo.
Tak, tak. Člověk to prostě
Tak, tak. Člověk to prostě musí přijmout celé, se vším všudy.
Velice sugestivní.
Velice sugestivní.
Vzpomínám si, že za mého dětství byla jedno velké staveniště i Praha.
A lešení, furt někde nějaký
A lešení, furt někde nějaký lešení.
Fakt kvalitně sugestivní, doufám v lepší spánek...
Velice působivý popis.
Velice působivý popis. Ale sbíječky touhle dobou, to je krutý.
Děkuji.
Děkuji.
Moc hezký popis.
Moc hezký popis.
Děkuji. Snažím se to střídat.
Děkuji. Snažím se to střídat. Popisné a povídací pasáže.