Po letech znovu sami
Nevím, jak budu letos stíhat - psát snad ano, v to upřímně doufám, dost se ale obávám, že nebudu skoro vůbec stíhat číst :-( (home office a doma tři děti, z toho jedno školní, a do toho po nocích dokončuju knížku). Ale budu se snažit.
Na úvod tedy něco poněkud historického, doufám, že si alespoň některé mé hrdinky ještě pamatujete, dnes se přesuneme o dvě až tři generace zpátky:
Praha, 1890
Sandrine se zamyšleně dívala z okna. Na Vinohrady se z Ferdinandovy třídy přestěhovali teprve nedávno, ještě si nezvykla.
Zůstali sami, děti odešly: Leopold zvolil kariéru v armádě, Lydie se stala učitelkou v úplně cizím městě, nejmladší Paulína bydlela nejblíž. Šťastně vdaná za advokátního koncipienta s nadějí na vlastní praxi.
„Copak tam vidíš?“ ozval se za Sandrine manželův hlas.
„Nic a všechno.“ Výhled byl přenádherný, celou měli Prahu jako na dlani – protože naproti nebylo nic. Ve Sladkovského ulici stály domy prozatím jen na sudé straně.
Až za několik let začnou vyměřovat protější frontu domů, Sandrine bude toužit, aby jim došly kolíky.
A hned na začátek malý kvíz ;-)
První, kdo správně určí, kde Sandrine se svým manželem bydlela, a to jak původní, tak novou adresu, má u mne drabble na přání (o čem chce číst - a já to pak zkusím napasovat na nějaké téma, neslibuju hned nejbližší následující).
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A budou mít ten výhled úplně
A budou mít ten výhled úplně zastavěný? To je škoda. Pěkné drabble.
jo, úplně zastavěný díky
jo, úplně zastavěný
díky
Ferdinandova třída jsou
Ferdinandova třída jsou Příkopy. Ale Sladkovského nevím
a těším se
Spíš bych řekla Národní.
Spíš bych řekla Národní.
jasně, máš pravdu. Já jsem
jasně, máš pravdu. Já jsem myslela Národní :-)
Ferdinandova třída je Národní
Ferdinandova třída je Národní :-)
Příkopy byly vždycky Am Graben :-)
Máš pravdu - teď ještě toho
Máš pravdu - teď ještě toho Sladkovského
Já už tu Sladkovského
Já už tu Sladkovského vygůglila, to by nebylo fér.
tak google zakázaný nebyl ;-)
tak google zakázaný nebyl ;-)
to jsem ráda :-)
to jsem ráda :-)
Sladkovského ulice se
Sladkovského ulice se jmenovala Balbínova. Myslím, že se přestěhovali do Vinohradské - tenkrát ovšem měla název Jungmannova.
Balbínova je to dneska, tehdy
Balbínova je to dneska, tehdy byla Sladkovského - a právě tam se přestěhovali z té Ferdinandovy třídy, tedy z Národní
"A jaj," drbu se za uchem.
"A jaj," drbu se za uchem. Tuplovaně jsem se sekla. :-)
Ahoj, na drabblata o Doramině
Ahoj, na drabblata o Doramině babičce se moc těším, vždycky mě zajímalo, jaké měla tahle rodina kořeny. Hádat nebudu, hádal by strýček Google, a ten by mohl mít podivná přání. :)
já nezaručuju, že budou
já nezaručuju, že budou všechna z téhle generace ;-)
Líbí, hezké retro, oceňuji i
Líbí, hezké retro, oceňuji i úvodní poznámku - času bude u větších rodin letos méně než více...
no, tak nějak...
no, tak nějak...
ale doufám teda, že drabblata o vaší rodince budou, na ty se moc těším
Někdo bude mít málo času, já
Někdo bude mít málo času, já se spíš obávám nedostatku inspirace a nálady psát...
tak snad se to zlomí :-)
tak snad se to zlomí :-) držím palce
Já poznám jen, že se příběh odehrává v Praze ;)))
Tvůj styl psaní se hrozně hodí do téhle popisované doby. Je to takové... realisticky románové, prostě.
(Ještě že už mám slovní hodnocení do Vidoucích napsaný... nějak mi taky došly kolíčky.)
Děkuji moc!
Děkuji moc!
Čajový cyklus zatím moc
Čajový cyklus zatím moc neznám, ale baví mě, tak si časem
doplním vzdělávání. :)
budu ráda :-)
budu ráda :-)