Skryté město - kapitola 48

Obrázek uživatele Larim
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Další část je tu. A jako již tradičně hudba doporučená ke čtení: https://www.youtube.com/watch?v=DO2WZWXk8VY

Kapitola: 

Koba o krok ustoupil a znovu se posadil na své místo. Na jednu stranu by nejraději už dávno vyrazil z lítaček na ulici, aby dostihl Rolla než provede další hloupost, ale na druhou ho lákalo, že se mu možná trochu poodhalí tajemství kolem vily nad Závratím.

Flek znovu upil ze svého nejnovějšího džbánu a začal: „Včera sem se tu neukázal z jedinýho dúvodu. Na nic sme nepřišli. Teprve pozdějc sme si uvědomili, že hledáme špatně. Protože pod jménem Koopmans Voldenman nic nenajdeš, i když by ses rozkrájel. Nikdo takovej neexistuje a ani neexistoval. V bankovní čtvrti rozhodil sítě Kutloch a Siki, takže se v brzku dostali k lidem, který sousedí s vaší vilou.“

„A ti vám řekli, koho mají za souseda,“ dokončil za něj Koba.

„Kdepak. Zjistili sme, že tak jednoduchý to nebude. Představ si, že ten barák má minulost starou minimálně dvě stě let, a z toho je většinu doby prázdnej. Kolem něj se vyměnily různý generace a žádná z nich s nim nechtěla nic mít. Pravej důvod, proč v domě nikdo nežije a proč se k němu nikdo nemá, postupně vymizel v minulosti. Zůstal jen ten silnej pocit, že není dobře se přibližovat. Některý sousedi si dokonce na tý straně směrem k vile nechali zazdít všechny vokna. Dozvěděli sme se ale jednu novinku – zatímco sme hledali jednoho člověka, měli sme hledat dva.“

„Dva?

„Jo. Nějakýho Koopmanse a druhýho Voldenmana. Ne dohromady, ale dva různý lidi. Koopmans ten pozemek kdysi dávno koupil. Společně s hromadou jiných v dalších městech. Byl to zvláštní patron. Rád se hrabal v minulosti a zbožňoval okultnosti – démony, různý podoby pekel, bohy v lidskejch podobách. No a tenhle Koopmans si z nějakýho důvodu vyhlídl i tenhle barák, protože…“

„… tam kdysi žila rodina, kterou jedný noci jejich tatík vyvraždil?“

„Ne,…“

„… protože ten barák byl postavenej na starym pohřebišti?“

„Ne,…“

„… protože tam někoho kdysi posednul démon a házel jim s věcma a točil s postelema?

„Necháš mě to někdy doříct, Kobo? A asi pořád eště čteš ty svoje romány, co?“ Koba se letmo pousmál. Chtěl ještě navrhnout pekelný holuby, ale raději mlčel.

„Takže tenhle Koopmans si to tu hezky zabydlel a nastěhoval si sem jednoho ze svých chráněnců i s jeho rodinou. A tim se nám na místo činu konečně dostal i pan Voldenman. Jeho méno ti asi nic neřiká, co?“

„Mělo by?

„Kdysi to bylo asi hodně profláklý jméno, byl to totiž umělec. Ale je pravda, že to jméno už zapadlo a dalo nám fušku k němu něco dohledat. Jenže to, co sme nakonec vyštrachali, nás… no, vyděsilo. Voldenman byl umělec.“

„Klavírista,“ rychle vydedukoval Koba, když si vzpomněl na hudební nástroj v přízemí vily.

„Malíř. Ale dobrý,“ poznamenal Flek a znovu upil. Potom jen tak zběžně prohlédl vnitřek putyky, aby zjistil, kdo odešel a kdo se objevil. Starý zvyk, který mu několikrát zachránil život. Nikdy člověk nesmí přestat být opatrný.

„Byl to malíř,“ pokračoval po chvíli, „ale maloval jináč než ostatní. Proto taky Koopmanse zaujal a proto si ho pozval sem do Skrytýho města. Tady se věnovali oba zakázkám pro zvláštní klienty. Voldenman se musel předtím hodně stěhovat, protože na sebe poutal špatnou pozornost různejch ochránců zákona. Tady bylo ale jeho poslední místo výskytu. Nedohledal sem, kam se přesunul dál… nebo jestli se vůbec někam přesunul a spíš ho tady někdo nezakuch. Moh‘ se nalodit a odplout někam do dálky, co já vim.“

„A co teda maloval?“

„Tady nejde o to, co maloval – spíš jak. Měl svůj vlastní zvláštní styl. Nikdo jinej tak malovat neuměl. Esli budu citovat z nějakejch dochovaných listů – snažil se povýšit svoje umění na úplně novou úroveň. Aby nebylo jen pro potěchu duše, ale aby taky dokázalo duše měnit.“

„Co to je za žvásty?“

„Voldenman pocházel vodněkud z východu, snad z dálnýho pobřeží. Tam někde se naučil míchat a vyrábět vlastní barvy, kerý mu měly k jeho úspěchu pomoct. I tady si prej nechával dovážet zásilky vodněkud z daleka. No a maloval. A jeho obrazy prej měly jedno společný. Dokázaly člověku vnutit přesně to, co na ně namaloval. Jestli to bylo samotnejma barvama, nebo jestli to bylo samotnym Voldenmanem, to netušim. Ale prej takhle změnil dost lidí.“

„To je divný.“

„Takhle sme to dohledali. Nakonec na něj měli spadeno i tady. Něco podobnýho mu nemohlo procházet navždycky, ne? Lidi si začali vykládat, jak se spojil s démonama a všim možnym, a museli ho vyštvat. Nic přesnějšího nevim, protože k tomu sme nic nezjistili. Důležitý je, že vila je od tý doby prázdná. Buď si všechny věci vzal s sebou… nebo je tu někde schoval.“

Koba si v duchu vzpomněl, jak do vily vstoupili první noc. Jak procházel pokoj za pokojem a neustále mu přišlo divné, že uvnitř vše vypadalo, jako kdyby si rodina jen tak zničehonic odskočila pryč. Jen všechny obrazy na stěnách zmizely. Zůstaly jen obrysy. Bylo vážně možné, že Voldenman měl takovou moc, aby dokázal změnit člověka jen díky tomu, že viděl nějaký z jeho obrazů? Jakou techniku musel používat? A co vlastně do svých obrazů vkládal? Jaké motivy? A pokud zmizel on i jeho rodina, nenašel nakonec úschovnu pro svá díla pod podlahou vily? Kde jinde je narychlo schovat? Když by ale vzal v patrnosti rozlohu celého sklepení i podzemních prostor, nepracoval na úkrytu po celou dobu? Přece jenom ho už několikrát donutili se stěhovat, tak věděl, co je třeba a jak chránit sebe a svoje dílo.

„My sme v podzemí…,“ začal opatrně, „… narazili sme tam během prohlídky na nějaký starý tunely. Těžko se dolů dostávalo, ale nakonec sme byli uvnitř nějakýho tajnýho prostoru. Rollo se dolů dostal první… a vlastně tam od tý doby už to s nim šlo do kytek.“

„Narazili ste na nějaký jeho obrazy?“

„Co já vim, je to možný. Dole byl velkej prostor, kterej sem nezkoumal, jen sem se snažil dostat Rolla ven na povrch. Ale třebas tam nějakej obraz dole viděl… byl to jen okamžik…“

„Co já vim, tak některý působily po delší době, jiný téměř okamžitě. Jedno je ale jistý. Pokud Rollo tam dole nějakej obraz viděl… tak přestal bejt Rollem. A dělá jen to, co viděl na obraze.“

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

Jejda, no tak to je zajímavé. No asi by měli Rolla rychle najít, kdoví co teda viděl.

Obrázek uživatele Aries

No těpic. To si skoro říká o další povídku o těch dvou...

Obrázek uživatele ef77

Tu bych si chtěla přečíst!

Obrázek uživatele neviathiel

Přesně!

Obrázek uživatele Killman

Pěkný nápad ty obrazy, teď ještě co tam tak mohl vidět...

-A A +A