Dvacátádruhá (lehce retrospektivní)

Obrázek uživatele ef77
Povídka: 
Kapitola: 

Carter se ztěžka opře, pálí ho oči a připadá si unavený k smrti. Stěna Metra je studená, vlhká a hnilobně páchne. Jsou blízko plantáží, jsou na cestě, kterou měla Reka vézt Cala. V bahně na podlaze jsou vidět stopy nemocničního vozíku, ale na štěrku, kterým je vysypán pomocný tunel, se čára od koleček ztrácí. Co se s nimi k sakru mohlo stát?

„Pět minut pauza,“ zašeptá Carter, sedne si a zavře oči.

Reka. Když opustil svoje místo velitele jednotky speciálů, když bloudil zapomenutými tunely Metra a přemýšlel, jak se zabije, když jej schouleného ve tmě našli ti, o kterých do té doby přemýšlel jako o odpadlících, byla to ona, kdo se ho první zastal. Tehdy mu to bylo jedno. Nezáleželo na tom, že v něm poznali speciála, vraha, děs Metra, ďábla v lidské podobě. Poslouchal, jak o něm mluví, jak se dohadují, jakým způsobem by měli pomstít všechny zabité, zmrzačené, odvedené do vězení. Všechny, které dopadly speciálové, prodloužená paže kleriků. Poslouchal a měl pocit, že se ho to všechno netýká, že mluví o někom jiném, cizím, na kom vůbec nesejde. Pak promluvila ona. Mluvila tiše, ale důrazně. Hovořila o milosrdenství, o odpuštění, o odlišnosti, kterou všichni ztratí, když se budou chovat stejně špatně, mluvila o zlu. A také o rozbitých věcech, o lidech bez naděje, o tom, že nikdo přece nedokáže zabít mrzáka a podívat se pak na sebe s úctou. Tou zlámanou věcí byl on a tehdy začal cítit, jak znova srůstá.

Reka. Tichá a mírná, přesto je tehdy dokázala přesvědčit. Ne všechny a ne zcela, ale pro začátek to stačilo. Pak už to bylo na něm, ale pak už přestával být zlámanou věcí a začal se znovu stávat člověkem.

Reka. Nikdy nebyla v popředí a přesto vždycky byla tam, kde bylo třeba. Klidná a sebejistá. Něžná, ale přesto pevná, jen jiným druhem tvrdosti, než kterou Carter do té doby poznal, vnitřní pevností, která nepostrádá srdce. Pevností pevně zakotvenou v její víře. V její víře...

Carter zprudka vyskočí.

„Konec pauzy! Jdeme a já už vím, kam. Reka odvezla Cala k světlonošům! A Slobodan Luka má být podle posledních zpráv někde u Můstku.“

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

To je hezký

Obrázek uživatele Tora

Pěkná retrospektiva, Reky si vážím.

Obrázek uživatele mila_jj

Taky to zřejmě bude moje oblíbená postava.

Obrázek uživatele Killman

Také si myslím, že se retrospektiva povedla.

Obrázek uživatele neviathiel

Zajímavé!

Obrázek uživatele Arenga

je úžasné, jak toho do tak krátkého textu dokážeš dostat tolik. Moc se mi to líbí a těším se na pokračování.

Obrázek uživatele Aveva

A na závěr takové pěkné nakopnutí k akci. No, jen sem s další kapitolou :o)
-A A +A