Pohádka o Smaragdu
„A nebudu se dělit a nebudu!“ vztekal se princ Gnómů, když obdržel pozvání do dračí říše. Pochopitelně první, co ho napadlo, že po něm budou loudit drahokamy. Známe přece draky, po klenotech jsou jako diví. Vůbec mu nepřišlo na mysl, že mu jeden darují. A ne ledajaký, ale smaragd velikosti dračího vejce.
Jasně mělo to háček, kámen byl nasáklý žalem dračího společenstva, ale to nebylo nic, s čím by si gnómí lid neporadil. Vybudují kolem něj ochranu z magických drahokamů.
Gnómové pak prince oslavovali, že získal nádherný smaragd, a z prince se stal moudrý král, chytře dělil a rozumně panoval.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak to by byla pohádka, a teď
Tak to by byla pohádka, a teď jak to bylo skutečně?