Centrum rovnováhy
Vůbec zajímavé, jak se mi nakonec témata dobře složila...
Kamenná zídka obkružující chrámovou zahradu se konečně objevila na dohled.
Potřebovala by opravit.
Vůně květin, tak uklidňující.
Tiché nádvoří.
Šestkrát sedm schodů, ten lichý rozhodí krok.
Tady najdou odpovědi na všechno.
Beran... i Badatel.
Rezka se vydá na zpáteční cestu. Po dobré večeři a poklidně strávené noci.
Zase doma.
Chrám i mniši vypadají pořád stejně. Jako by se život zastavil. Třeba se to tady opravdu stává.
Včely tiše bzučí.
Kočka se vyhřívá na sluníčku, co nejplacatější, aby pohltila co nejvíc tepla.
Ta taky zná odpovědi na všechno.
Některé odpovědi jsou jednoduché.
Proč nesmím do zadního pavilonu?
„Stavíme tam počítač, Rezko.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Chrám mám ráda.
Chrám mám ráda. Ta pohoda je moc milá! Kachnička
Pohoda, říká. Pohoda!
Pohoda, říká. Pohoda!
Jen si počkej na příští díl :D
Za kachničku díky :)
(Ba ne, taky mám Chrám a ten mír v něm ráda.)
Čekám, stále čekám - a ono
Čekám, stále čekám - a ono nic :)
Hodím po půlnoci, protože teď
Hodím po půlnoci, protože teď je tu nějak aktivno a stránky se mi při vkládání zasekávají.
Neboj, napsáno je :)
Líbí, téma si odvážně vsunula
Líbí, téma si odvážně vsunula, aniž by skoro bylo znát... Poklid z toho dýše!
Díky. Chrám je... no...
Díky. Chrám je... no... hrozně zvláštní a kvůli různým důvodům ho budu muset definovat mnohem přesněji, ale to až časem.