Osmnáctá

Obrázek uživatele Skřítě
Fandom: 
Povídka: 
Kapitola: 

Setton uši dvakrát promne,
“jaký démon vstoupil do mne?
Měl jsem zřejmě dlouho půst,
už slyším i trávu růst.”
“Blázna z tebe tvůj žal dělá”, skuhrá rozum, potvora,
napovídá Settonovi, ať vyhledá doktora.
Na ty rady Tom však nedá,
v srdci jiná nápověda.
“Běž, nech oči otevřené, spoléhej se na smysly,
v Živáčkově všechno žije, ne, nejsou to nesmysly.”
Vyjde vodě v ústrety,
pár kapek dá na rety.
Setton pokračuje v cestě,
struny překřikují žestě.
Poprvé hudba mu promlouvá do duše,
že slovům rozumí, dřív o nich netuše.
Zvukem veden vstoupí na práh první z komnat hradu,
nástrojů zde vystavených vidí celou řadu.
Kabinetem kuriozit zdá se ten svět maličký,
je tu flétna Krysařova i cvrčkovy housličky.
Koncert i pro oči, prochází tudy,
sólo mu zahrají Švandovy dudy.
Všem nastavit touží uši,
každý tón mu hladí duši.
Vyslechne vše o původu starých dřev a kůží,
pamětníci najdou se tu třeba války růží.
V historii psané hudbou Tom kovaný není,
zdá se, že ta cesta sálem situaci změní.
Renesanční žalmy střídá harmonické Baroko,
smyčci žije Klasicismus, potěcha i pro oko.
Tanec tónů, které žijí, romance mu líčí,
Tom vzpomene na Zuzanu, trošku ho to sklíčí.
Poslouchal by klidně věky, teď však musí dál,
propátrat co ukrývá tu každý zdejší sál.
Vedle metr krejčovský úslužně se klaní,
Setton vzácné hedvábí jen promne drsnou dlaní.
Samet nebo damašek nabízí své služby,
šat královský - jehla, nit - splní všechny tužby.
Pohodlně oblečen v každé denní době,
může chodit komnatami v přiléhavé róbě.
Tom se vždycky nerad šatil, uniformě přivykl,
na volány ani krajky zřejmě by si nezvykl.
Historie odívání je věc jistě zajímavá,
jeho ale více trápí, co dál skrývá chodba tmavá.
Třetí dveře odhalí mu drahokamů plný sál,
zlato, stříbro, drahé šperky, nic, o co by Setton stál.
Prohlédne si kousek sbírky, ocení ten lesk a třpyt,
stačí pár a byl bys boháč, vnucuje mu nitrozpyt.
“Ujmi se nás”, jako by ho ty klenoty prosily,
svěřují mu, které známé osoby je nosily.
I hodinky špionážní známých detektivů,
komnata tím vším jen září a je plná divů.
Jenže tohle není to proč cesta ho sem vedla,
byť ta hora cingrlátek prestiž by mu zvedla.
Čtvrtý sál je plný zbraní, co o bitvách vyprávějí,
ty moderní Setton hladí, ruce se mu lehce chvějí.
Škoda, že je neměl k ruce včas na správném místě,
žádné zbroje není hoden, teď už to ví jistě.
Vycouvá a pozpátku jde do pátého sálu,
kde regály vyplňují celou velkou halu.
Všude jsou tu vzácné tisky,
slavných detektivů spisky.
Publikace různých témat,
plné slov i zvláštních schémat.
Některé v něm evokují bezstarostné vzpomínky,
pergameny najde tady s magickými účinky...

Komentáře

Obrázek uživatele kytka

Pátý sál nejzajímavější...

To jsou sály, to jsou světy, co vše se tam nachází,
z toho už jen při čtení oči mi až přechází.
Tady by se dalo bloudit, bloumat celé věky,
ještě že má Setton vůli a není tak měkký.

-A A +A