Klobouk

Ernest se plíží pokojem. Rozsvítí se světlo. Ernest strne.

ARTHUR : Ty vypadáš!
ERNEST : Děkuji.
ARTHUR : Kde máš boty?
ERNEST : Drožkář mi je nechtěl vrátit. Říkal, že buďto pojedeme na stanici, anebo mu je musím dát.
ARTHUR : Tvůj klobouk si nechal taky?
ERNEST : Klobouk? Já měl klobouk?
ARTHUR : významný pohled
ERNEST : Ten odplul.
ARTHUR : Odplul?
ERNEST : Když jsem pozoroval východ slunce nad řekou, zafoukal vítr a klobouk byl pryč. Teď už bude nejspíš někde v Severním moři. Ztratit klobouk je dneska snazší než ztratit poctivost.
ARTHUR : Severní moře před chvílí volalo, ať si ho laskavě přijdeš vyzvednout do Savoye.
ERNEST : Oh.