Padesát pošestnácté

Obrázek uživatele Faob
Fandom: 
Povídka: 
Kapitola: 

Stála jak Lotova žena, v strnulých očích nepřítomný výraz. Za ruku držela usedavě plačící děcko, slzy jak hrachy, u nosu jak žábry pulsující bublinky. Sousoší žuly a popraskaného pískovce.
Obcházeli jsem obloukem.
Obcházela jsem obloukem.
Nepleť se mezi matku a dítě, do cizího neštěstí!
„Nepotřebujete pomoc?“
Trhaně otočila hlavu.
„Nevíte, jak ho utěšit?“ unaveně.
Přičapla jsem k dítěti, vytáhla papírový kapesníček.
„Proč pláčeš, drobečku?“
„Ci maminku!“ obrátilo ke mně topící se oči.

„Další střih? Jak moc zkoušíme trpělivost čtenáře?“
„Klid. Fyzikální zákony. Matka nikdy nenechá takhle plakat dítě. Ergo: Skoba je zpátky i s dítětem, které zmizelo v minulém díle.“

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

Musela jsem si projít pár dílů zpět, abych se zorientovala, nějak ztrácím souvislosti (pokud jsem je vůbec kdy měla :)). Takže Skoba je zpět a to dítě je dítě její sestry? jesti jsem to dobře pochopila.
No, uvidíme, co bude dál.

Obrázek uživatele Faob

Není (Padesátka je složitý projekt na sledování, najmě v dubnu): Skoba po útěku z vězení zjistila (resp. to zjistil čtenář), že její dítě a matka, ze které si po její vraždě vytvořila fiktivní sestru, jsou mrtvy, v jejích očích "ukradeny": v minulém díle tedy ukradla dítě "zpět" (samozřejmě nikoli vlastní mrtvé) a nyní hledá "sestru", tedy někoho, kdo by se o ně staral...

Obrázek uživatele Arenga

tak tyhle souvislosti mi taky úplně unikly, ovšem krást děti...
doufám, že se dítě vrátí mamince do nejdřív

Obrázek uživatele mila_jj

To uřvané dítě máš bolestně přesně popsané. :(

Obrázek uživatele Faob

Díky!

Obrázek uživatele Regi

Rozhodla jsem se, až skončí tenhle tryskový měsíc, přečtu si několik dílů zpět, ať se zase zorientuju. Zatím jen - moc se mi líbí tohle: u nosu jak žábry pulsující bublinky. :-)

Obrázek uživatele Faob

Moudré to rozhodnutí, po dubnu bude více času na padesátku, ba člověk ji bude v poklidu pročítat s chutí! Také to tak dělám...

-A A +A