Domov
Ona žije v domě a dům žije v ní. Stěhovala se sem, když nosila první dítě. Zažil všechen ten rozkvět, nové koberce, záclony, nové postele s každým dítětem. Nejmodernější nábytek, který by se dnes ujal v muzeu. Schody, které vrzaly, když po nich děti se smíchem klouzaly, schody, které prozrazovaly, když se vracely domů dlouho po večerce. Vrzají stejně, když po nich dnes jde, krok za krokem, s naprostým soustředěním, aby neupadla. Na zvonku je pořád jméno manžela, dávno zesnulého. Okna se zanáší prachem, věc nevídaná předchozích 60 let. Dům stárne a chátrá s ní. Těžko uvěřit, že neodejdou spolu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nenapadá mě žádný dostatečně
Nenapadá mě žádný dostatečně vhodný komentář. Ale půjde do oblíbených.
To je komentář víc než vhodný
To je komentář víc než vhodný, díky :)
To je smutné, ale krásně
To je smutné, ale krásně napsané.
Díky, psáno životem
Díky, psáno životem
Nevím co říct, asi jen, že je
Nevím co říct, asi jen, že je to moc pěkné a že dávám do oblíbených.
Ó, děkuji
Ó, děkuji
Krutě pravdivé. Hezky sepsáno
Krutě pravdivé. Hezky sepsáno.
Je to dojem z blízkého okolí,
Je to dojem z blízkého okolí, takže na pravdě staví. Díky :)
Hezky atmosférické.
Hezky atmosférické.
děkuji
děkuji
Zcela melancholicky ze života
Zcela melancholicky ze života. Mjo...