14. O samotě na Chandrille

Obrázek uživatele Eso Rimmerová
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Když jsem s Padesátkou začínala, říkala jsem si, že bych neměla s žádnou kapitolou jít pod 600 slov, protože to vypadá trochu blbě, když ta kapitola není ani na stránku. Ukazuje se ale, že se možná až moc rozkecávám - s většinou kapitol přesáhnu tisícovku... :-D

Kapitola: 

Volba nakonec padla na Seline, přestože šlo o neobydlenou planetu s chladným klimatem. V její prospěch totiž hovořila dostupnost díky rychlé hyperprostorové trase a poloha uprostřed té části Dalonbianského sektoru, která byla stále pod kontrolou Nové republiky. Ani neexistující osídlení nebylo překážkou, protože se na Seline nacházela stará základna řádu Jedi, kterou bylo možno pro velkou válečnou poradu využít. Khas Madani, premiér z blízkého měsíce Alua-2, zařídil, aby byla základna připravena hostit více než tisícovku lidí a jiných tvorů, kteří přislíbili účast na jednání.
Mnozí představitelé planet z Dalonbianu, Veragi a Spinwardu, ale i někteří ze vzdálenějšího Chopani, Kanzu a Mieru’kar, se na Seline již začali sjíždět, a tak byl nejvyšší čas, aby i vojenští velitelé a politici Nové republiky z Chandrilly vyrazili na cestu do odlehlého sektoru.
“Je třeba neodkladně vyřešit transport zersia z Nag Ubdur, nedostatek duraoceli brzdí loděnice ve Formosu,” řekla za pochodu nejvyšší kancléřka Leie, která ji přišla vyprovodit do hlavního vesmírného přístavu na Chandrille.
“Ubduřané už pracují na rozšíření doků, ale jde to pomaleji, než bylo v plánu,” informovala ji Leia o posledních zprávách z planety, kde se nacházela největší naleziště rudy, jenž byla pro výrobu duraoceli klíčová.
“Měli bychom jim poslat pomoc,” odpověděla Mon Mothma. “Musí to být hotové co nejdříve.”
“Postarám se o to,” ujistila ji Leia.
Obě ženy se zastavily u naloďovací rampy. “Mrzí mě, že na tebe nakládám tolik povinností,” řekla Mon a rychlým pohledem dolů dala najevo, že má na mysli Leino nyní již zcela nepřehlédnutelné těhotenství.
“Sama toho děláš mnohem víc.” Pak Leia změnila téma. “Až budeš na Seline, pozdravuj Hana. A Chewieho.” I oni se měli velké porady v Dalonbianu zúčastnit.
“To určitě budu,” usmála se Mon. Pak se ohlédla k lodi, která ji měla odvézt na Seline. Ve vchodu stál admirál Derlin a sledoval jejich loučení. “Musím jít, admirál Derlin už je netrpělivý. Dávej tu na sebe pozor.”
“Ty taky,” odpověděla Leia a na rozloučenou svou přítelkyni objala. Mon jí věnovala poslední úsměv a otočila se k nástupní rampě, po které vystoupala do útrob osobního plavidla s diplomatickým kódem.
Když se za nejvyšší kancléřkou zavřely dveře, Leia opustila odletovou dráhu, kterou měly už za pár okamžiků ovládnout řev a zplodiny motorů. Vystoupala však na vyhlídku terminálu, odkud sledovala, jak se loď odlepuje od země a stoupá na oběžnou dráhu. Tímto okamžikem začínaly dny a možná i týdny, kdy byly kancléřské povinnosti tady v metropoli Nové republiky jen a pouze na ní.

*****

Předseda stavebního výboru se sice ze začátku cukal, ale nakonec se Leie podařilo ho přesvědčit, aby uvolnil prostředky z odklízení asteroidů pro novou hyperprostorovou trasu v sektoru, odkud ho voliči vyslali do senátu. Slíbil, že do dvou týdnů se technika i zaměstnanci přesunou na Nag Ubdur, aby urychlili rozšíření tamních nákladních doků.
Po vysilujícím dohadování se Leia ještě stavila ve své kanceláři, aby si do datapadu nahrála další porci špatných zpráv, kterými se ještě bude třeba zabývat. Pak se ale v doprovodu C-3PO vypravila zpět do svého bytu. Bolelo ji v bedrech a už se nemohla dočkat, až se s hrnkem čaje uvelebí na své pohodlné pohovce a natáhne si nohy. Kromě toho už dlouho nemluvila s Hanem…
“Hned vám nechám připravit čaj, výsosti,” řekl C-3PO, jakmile zaparkoval speeder před domem. Leia přikývla. “Děkuji, 3PO.”
Spolu vyjeli výtahem do správného patra a zatímco C-3PO okamžitě zamířil do kuchyně, aby svému droidímu kolegovi T1-EG předal instrukce, Leia šla zapnout holokomunikátor.
K zachycení kontaktu došlo rychle, ale na druhé straně dlouho nikdo neodpovídal. Až když už to Leia chtěla vzdát, objevil se Hanův hologram. Bezděky se zachichotala jako školačka, protože její manžel měl na sobě jen osušku a z vlasů mu odkapávala voda.
“Vidím, že volám nevhod.”
“Ale vůbec ne, takhle se tady chodí normálně,” zazubil se.
Opětovala mu úsměv. “Jen jsem se chtěla zeptat, jak se vám tam na Seline vede.”
“Vevnitř je to v pohodě, ale ven se nechce ani Chewiemu. Trochu jako na Hoth. Teď si zrovna vyšel do jídelny pro druhou večeři, proto tady není. Jinak už jsou tady všichni a od rána do večera se vymejšlí, co bude proti tej verbeži nejlepší.”
“Tak to mám štěstí, že jsem tě zastihla.”
“To jo. Dneska už je konec, ale zejtra se jede zase od rána. Je to horší než čtyři Kesselský závody po sobě. A co u tebe?”
“Zrovna dneska jsem musela jednomu zabedněnému senátorovi vysvětlovat, co je důležité a co ne. Takže něco podobného.”
“To jsem zrovna nemyslel…”
“Bena už je pořádný kus. Jako bych nosila přerostlý garomun.”
“Až tady skončíme, slibuju, že za tebou přijedu na Chandrillu. Už je to tak dlouho…”
“Tady je váš čaj, výsosti,” vstoupil do rozhovoru C-3PO, který nesl tác s kouřícím hrnkem, ke kterému jako bonus přidal misku nakrájeného ovoce. “Božínku, to je pan Han,” řekl, když si všiml hologramu. “Jsem moc rád, že vás vidím.”
“No to já taky,” zabručel sarkasticky Han. “Už jsem se začínal bát, že si jednou v klidu popovídám s Leiou mezi čtyřma očima…”
“Děkuji, 3PO,” řekla Leia droidovi, který si marně lámal obvody přemítáním o významu Hanových slov. Pak se znovu obrátila ke svému manželovi a vrátila rozhovor tam, kde byl přerušen. “Už se nemůžu dočkat.”
“Já vím,” odpověděl jí s rošťáckým úsměvem, který tolik milovala. Připadala si trochu hloupě, že se jí do očí derou slzy, a tak rychle zamrkala, zvedla ruku na rozloučení a ukončila spojení.
“Kdy si budete přát večeři, výsosti?” zeptal se C-3PO.
“Asi tak za dvě hodiny, 3PO. Připomeneš mi to pak, kdybych si na ni nevzpomněla?”
“Jistě, jak si přejete.” S tím droid opustil místnost a Leia se uvelebila na pohovce. Záda si podložila polštářem a nohy natáhla před sebe. Od ztuhlé bederní páteře jí to příliš nepomohlo, ale i přesto vytáhla svůj datapad a dala se do čtení zpráv a psaní odpovědí.
Na večeři ji C-3PO skutečně musel zavolat, protože se do práce tolik zabrala, že ztratila pojem o čase. Dokonce přestala vnímat i pnutí v kříži, které ji ten den trápilo.
Ačkoliv původně měla v úmyslu se k práci vrátit i po večeři, změnila plány, protože se jí po jídle začala klížit víčka a bolesti zad neustávaly, spíš naopak. Proto nakonec po horké sprše, která její ztuhlé svaly aspoň trochu uvolnila, zamířila rovnou do postele.
Probudila se uprostřed noci. Na jejím prostěradle byla mokrá skvrna a v podbřišku cítila křeč. Nemohlo být pochyb, co to znamená. Do řádného termínu sice ještě zbývaly dva týdny, ale její lékař ji varoval, že k tomu může dojít dříve. Ze svého komlinku mu poslala vzkaz a zavolala C-3PO, aby připravil speeder. Pak ze skříně vytáhla zavazadlo s věcmi, které měla pro tento případ připravené.
Než se C-3PO vrátil, uvažovala Leia, jestli má poslat zprávu i Hanovi. Pak tu myšlenku ale zavrhla. Vědomí, že jí v této těžké chvíli nemůže být oporou, by mu jen přidělalo starosti. Kromě toho, když teď nebude nic vědět, čeká ho po návratu na Chandrillu příjemné překvapení.
-A A +A