Častý návštěvník
Tentokrát se povedlo navázat. Odehrává se nějaký čas po minulém příběhu.
A třeba až dodnes, kdo ví. Možná AU, možná ne...
Často, když shlížel z vrcholku Olympu do říše smrtelných, vzpomněl si.
To se pak většinou rozhodl nabrat podobu orla či racka, a sletěl blíž, přímo do srdce Frýgie, k údolí, obklopující hluboké jezero, a v jeho středu ostrůvek, na kterém kdysi stával skvostný chrám.
Léta ubíhala, chrám se pomalu měnil ve zříceniny, až zbylo jen několik sloupů.
Sletěl níž a usadil se, jako pokaždé, na jeden z nich. A jako pokaždé znovu a znovu užasl, když je oba spatřil.
Lípu a dub, rostoucí těsně vedle sebe, větve láskyplně vztažené, koruny propletené v záplavě smaragdového listí, ševelícího v poryvech Zefyrových prstů.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
úžasný nápad
úžasný nápad
Krásné!
Krásné!
Strašně krásné.
Strašně krásné.
Krásné.
Krásné.
:')
:')