Můj přítel malý - pan dokonalý
Když se mimčo na svět dere,
neskutečně vás to bere.
Zavřete oči a za nimi děcko,
v detailu vnímáte naprosto všecko.
On a vy, ta stejná gesta,
druhý tovar z téhož těsta.
Každý pohyb jako váš,
důvěrně to všechno znáš.
Jsi jak ono - ještě dítě,
jak zvládneš to malé skřítě?
Do péče ti dáno bude na milost a nemilost,
boří hradby tvého světa, s nimi dětskou nevinnost.
Duši matky po porodu mučí strach a temnota,
které střídá zodpovědnost k smyslu tvého života.
Vidíš se v něm, jeho kouzlo do spárů tě popadlo,
on je tím, co chybělo ti - dokonalé zrcadlo.
Omlouvajík, že opět beru inspiraci ze stejného soudku, co minule, ale tohle téma k tomu vyloženě vybízelo :-)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc, moc povedené.
Moc, moc povedené.
jé, to je pěkné
jé, to je pěkné
Hezké :)
Hezké :)