Volání světla
Na věži odbíjela jedna rána za druhou, ale ona to nevnímala.
Světlo. Krásné hřejivé světlo. Záře v temnotách, volající, lákající. Tichá a hebká. Stejně jako mnoho dalších i ona spěchala k ní. Jedinému smysluplnému bodu, než vše pozře temnota. Sápala se ke střípku nebe, ale stejně jako ostatní narazila na neviditelnou zeď. Ano, viděla, že někteří tlučou třeba i hlavou, aby prorazili, škrábou vším, co mají při sobě, piští, skučí. Ale ona ne. Musí najít skulinu.
Jindra dlouho neponocoval. Ještě před jedenáctou vyvětral a zhasnul světlo.
Ráno jej od komářích štípanců svědilo koleno tak, až si jej rozdrásal do krve.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Pronikla!!! :D
Pronikla!!! :D
Páni! Tak učinit hrdinkou
Páni! Tak učinit hrdinkou drabble komáří holku, to chce odvahu. :) Skvělé.
Tyjo, to je paráda! Člověk to
Tyjo, to je paráda! Člověk to úplně spolkne, jak je to dynamické a na konci najednou přijde štulec pochopení :)
Člověk by se skoro uklonil
Člověk by se skoro uklonil její vytrvalosti, potvora :D
tak to je dobré :-)
tak to je dobré :-)
jo, větrat je třeba, ale je dobré předtím zhasnout
ale ty potvory prý vletí i potmě
Síť do okna. Jediná možnost
Síť do okna. Jediná možnost jak nebýt ráno plná štípanců. Ale drabble jsi z toho stvořil parádní.
Skvělé drabble, nápad opravdu
Skvělé drabble, nápad opravdu pobavil
Velmi moc děkuji za komentáře
Velmi moc děkuji za komentáře. Původně jsem vůbec nevěděl, co napíšu. Už jsem to chtěl vzdát, ale pak jsem za okny viděl poletovat můru. Ještě jednou velmi děkuji.