13. část

S hraním na mrzáka byl konec. Vymrštil jsem se z postele a začal se soukat do kalhot. Navlékl jsem sotva jednu nohavici, když do pokoje vtrhla Alice. “Hni sebou, musíme zmizet,” křikla na mě a vrhla se k protější stěně. Ze zdi strhla plakát Dead Kennedys a z temného otvoru se zaleskl kov. Jen co jsem nazul boty, strčila mi do ruky prťavoučký ingram a přes rameno pověsila popruh se zásobníky. Sama si vzala zbrojním olejem vonící SPAS-12. Inu, děvče opět příjemně překvapilo.
“Jdemééé!”
Nemusela mě pobízet dvakrát, v chodbě se právě začalo střílet. Jednou nohou ze dveří a z háku jsem strhl Jardův starý kožený kabát, snad mu to vadit nebude. Střelba v chodbě utichla tak rychle jak začala a mě bylo jasné, že Jardovi nebude vadit už nikdy nic. Naštěstí kdokoliv vtrhl do sklepního doupěte, nesprávně usoudil, že budeme v serverovně. To dalo mě a Alici dostatek času abychom proklouzli k šachtě na uhlí. “Kurva dělej!” pokynula mi směrem k šachtě. Bez potíží jsem se vyhoupl a na jedné ruce přitáhl na denní světlo. Dole se rozburácela brokovnice. Hvízdl jsem na ni a podal jí ruku. Ještě jednou vystřelila do chodby a potom jsem ji vytáhl nahoru.
“Tam,” ukázala na dodávku zaparkovanou u chodníku.