13. kapitola

Obrázek uživatele Gary Stu
Fandom: 
Kapitola: 

Jo nahlédla do několika místností plných technických hračiček, ale nikde ho neviděla.

„Seržante Bentone,“ zeptala se, když vyšla před velitelství UNIT, „kde je Doktor?“

Seržant pokrčil rameny: „Znáš ho. Je kde chce být. Jestli není v laboratoři, pravděpodobně někde pobíhá s jedním ze svých záhadných měřáků a hledá problémy.“

„Podle mě,“ Benton se naklonil k Jo a spiklenecky ztišil hlas, „Doktor prostě nedokáže nic nedělat.“

Jo se usmála, ale už nestihla přitakat. Na parkoviště se jako obvykle nepřirozeně rychle přiřítilo Doktorovo žluté auto a zastavilo stejně nepřirozeně ve zlomku vteřiny. Jo se k němu vydala, ale po dvou krocích se zmateně zastavila. Bessie neměla řidiče. Tiše vrčela, motor stále nastartovaný, před třemi schody vedoucími k hlavním dveřím.

Jo se zamračila a rozhlédla se. Bessie se najednou pohnula. Jo koutkem oka zaregistrovala, jak nejdřív popojela jedním směrem, pak druhým a nakonec se na místě otočila. To auto vypadalo, jako by něco hledalo. To už trochu přeháněl.

„Doktore,“ Jo zvedla hlas, aby jí skrývající se Doktor uslyšel. „To není fér! Jednou ti řeknu, že věřím na magii, a ty mi to pořád připomínáš.“

Odpověděl jí pouze skřípot pneumatik, jak Bessie pořád popojížděla sem a tam po parkovišti.

K Bessie se přidal skřípot dalších pneumatik a jeep s brigadýrem a Doktorem zabrzdil těsně před Jo. Seržant Benton se postavil do pozoru a zasalutoval.

„Pohov, seržante,“ brigadýr ukázal taktovkou na Bessie. „Co to přesně znamená, Doktore?“

Jo se usmála na Doktora a odpověděla brigadýrovi: „To je jasné. Bessie je vybavena servomotory na dálkové ovládání. Podívej se Doktorovi do kapsy.“

Doktor si povzdechl a vyndal ruce z kapes: „Ne, má drahá Jo, dneska nemám v kapse dálkové ovládání.“

Jo se tázavě otočila na brigadýra, který si také povzdechl.

„Ne, slečno Grantová, obávám se, že tohle není žádná z Doktorových her.“

Doktor ho počastoval zamračeným pohledem a dotčeným „Brigadýre!“, ale brigadýr ho ignoroval.

„Jeho auto je...,“ brigadýr se najednou zatvářil mírně nejistě. „Posedlé to asi vystihuje nejlépe.“

„Vidíš,“ zašeptal s úsměvem seržant Benton. „Našel si nový problém.“

„Ale brigadýre,“ pokáral ho Doktor smutně, „od tebe bych takovouhle termninologii nečekal. Bessie napadla netělesná entita a přepsala software, který ovládá extra hardware, co jsem do ní nainstaloval. Takže teď je pod kontrolou mysli, která kdysi bývala Cerilianem. Jak znám Ceriliany, asi si z technologického odpadu postavil nějakou věcičku, která...“

Jo se na Doktora podívala se svým nejnevinnějším úsměvem, než ho přerušila. Nepotřebovala slyšet další Doktorovy technobláboly, kterými dokládal, jak je geniální.

„A to se nějak liší od posednutí?“

Doktor si povzdechl: „I ty, Jo?“

Najednou se ozvalo túrování motoru. Všichni čtyři se otočili k Bessie, která se rozjela ke schodům k hlavním dveřím. Zhoupla se na tlumičích a předními koly se dostala až na druhý schod.

„Ah,“ usmál se Doktor nervózně. „Brigadýre, nesmí se dostat k mé Tardis.“

„Bude opravdu těžké jí v tom zabránit,“ odpověděl brigadýr sarkasticky. „Musíme jen najít způsob, jak zastavit auto, aby vyšplhalo po schodech, projelo několika na sebe kolmými chodbami a úzkými dveřmi.“

„Ah, brigadýre, opomenul jsem ti říct, že jsem si půjčil několik tvých chlapů, aby Tardis vytáhli ven. Potřebuju udělat několik experimentů, na které je moje laboratoř příliš malá. Moje Tardis je teď na dvoře.“

„Dobrá,“ odpověděl brigadýr škrobeně. „Postavíme tam stráž a zastavím Bessie, když se dostane moc blízko. A pak ti znovu vysvětlím pravidla využívání lidských a jiných zdrojů UNIT. Hlavně tu část, která říká, co má velící důstojník vědět.“

Najednou se Bessie se skřípotem kovu o kámen sesunula ze schodů a vyrazila z parkoviště. Zahnula za domem a vydala se směrem, ke dvoru, kde byla Doktorova Tardis.

„Mohla tě Bessie slyšet?“ zeptala se Jo překvapeně.

„Už to tak vypadá,“ odpověděl Doktor v běhu. „Brigadýre!“

Než stihla Jo zareagovat, Doktor, brigadýr i seržant Benton sprintovali směrem k Tardis. Jo se za nimi vydala rozvážnějším poklusem. Když se o minutu později dostala na dohled, zahlédla, jak Doktor mizí ve své lodi. Bessie byla o metr vedle převrácená na bok. Pravděpodobně se odrazila od Tardis a nedokázala se udržet na kolech.

Když se Jo zastavila vedle brigadýra, vyšel z Tardis skřípavý zvuk, světlo na modré budce začalo blikat. Tardis začala mizet.

„Doktore,“ zařval brigadýr. „Tohle jsme si nedomluvili! Říkal jsi, že Tardis nemůže cestovat.“

Najednou byla Tardis pryč.

„Doktore, ihned se vrať!“ pokračoval brigadýr. „Teď hned!“

-A A +A