13. část - Staňovi to pálí a ne že ne
Sheila a Gonny, strážci rozhraní, dorazili po drobném extempore na vojenské rotě spolu s vojáky Holemým a Staňou k ruinám bývalého zámečku v Maříži. Gonny všem ukázal čísla a obrázek, vyrytý na plášti starých hodinek, a Staňa se horlivě přihlásil, že on ví, on ví, co to znamená.
„Jo!“ prohlásil na naše udivené pohledy s gustem Staňa, šťastný, že se může předvést. „Je to maskovanej kompas a dovede nás k pokladu!“
Holemý vyprskl smíchy a já se taky neudržela. Staňa se po mně vyčítavě podíval, na tváři výraz nakopnutého štěněte. Zastyděla jsem se.
Gonny povytáhl obočí. „Teda Staňo… víš, že máš svým způsobem pravdu?“
Staňa se okamžitě pyšně nafoukl a výraz nakopnutého štěněte se přestěhoval k svobodníkovi.
„Počkej,“ vydechla jsem, „to myslíš vážně?“ Vzala jsem znovu do ruky stříbrné hodinky a začala zkoumat obrázek. Lupu, kdybych tak měla lupu…
„Souřadnice, tedy místo ukrytí,“ ukázal Gonny na čísla. „Poklad,“ klepl na obrázek.
„A ty víš, jaký?“ zeptala jsem se.
„Myslím, že vím.“
„Proč by někdo vyrýval souřadnice do starých hodinek? Vždyť přece souřadnice tak, jak je používáme dnes, neexistují zas tak dlouho, nebo ano? Tyhle hodinky vypadají mnohem starší…“ zavrtěla jsem nevěřícně hlavou.
„Možná se původní plánek rozpadl. Nebo chtěli zmást nepřítele. Mohli to nechat vyrýt dodatečně, přece. Však kdo by hledal ve starých cibulích souřadnice, ne? Uvidíme, až najdeme, co hledáme. Jestli to najdeme.“
„Obávám se, že tady toho moc nezbylo,“ zapochybovala jsem. Zarostlé ruiny ve mně moc nadějí nevzbuzovaly. Všechno cenné už dávno zmizelo a to, co tu zbylo, se rozhodně nedalo nazývat pokladem.
„Zkusit to můžeme, ne? Svobodníku,“ obrátil se Gonny na vojáka, „pamatujete si zámek ještě vcelku?“
„No…“ protáhl Holemý, „já tu byl asi dvakrát, moc sem si ho neprohlížel. A moc v cajku už taky nebyl… Myslím, že měl v rozích štyry takový divný věžičky.“
„Kapli si nepamatujete?“
„Kapli? Jako kostel?“ vytřeštil Holemý oči. „Tady byl dycky jen zámek, žádnej kostel!“
Gonny sevřel rty. „Jestli je tu schované to to, co si myslím, tak bych se vsadil, že tu někde stávala kaple. Ono o tom zámku fakt není nic moc k nalezení, ale kaple by tu být měla. Koneckonců každý pořádný zámek měl svou kapli, šlechtici neradi chodili za duševní útěchou někam daleko. Žádná jiná věž tu nebyla? Jen ty čtyři v rozích?“
Svobodník se zamyslel a zadíval se na trosky budov. Naklonil hlavu na jednu stranu, pak na druhou, přešel pár kroků doprava, a když se vrátil, ukázal někam doprostřed: „Jestli si dobře vzpomínám, tak vprostředku eště něco bylo, Taková nepovedená zmrcasená věž s kopulí. Teda kulopí. Kupolí. Nebo jak se to sakra řekne.“
„Výborně,“ kývl hlavou Gonny. „Počkejte chvíli, podívám se, jestli po té prostřední věži něco nezbylo.“ Než jsem stačila zaprotestovat, vytáhl wigitor skrytý v ploché baterce, ulomil kus klacku a zmizel v ruinách.
Osaměli jsme s létem uprostřed České Kanady.
Svobodník se opřel o povalený kmen, na kterém jsem si našla útočiště, utrhl šťovík a začal ho žvýkat.
Staňa si lehl tak, aby na mne viděl, pod hlavu podložil samopal, ruce založil na břiše, propletl prsty a kochal se pohledem.
Já pokrčila rameny a pohodlně se zapřela o rozsochu větví. Koneckonců, lepší být tady na louce, než se prodírat křovím, kopřivami a kdovíčím ještě. Vytáhla jsem z batohu opalovací krém a natřela si obličej. Na sluníčku mi totiž vždycky vyskáčou pihy a ty mi nesluší.
Luční koníci neúnavně vrzali své letní kantáty, doprovázené rozverným ptačím bel cantem, slunce zlatilo zelené listy, seč mu síly stačily, stromy voněly prohřátou smůlou a tráva kolem naplno rozkvetlými květy všech barev.
Čas, fermentovaný létem zvolnil, minuty pomaličku odkapávaly jak jantarově sladký med a Gonny nepřicházel.
Já vím, já vím... zase žádná akce. Ale slibuju, že příště už bude. Fakt. Bude akce. Opravdu. I když možná ne přesně taková, jakou jste čekali, ale nějaká bude. Slibuju.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A mně se právě ten klidný
A mně se právě ten klidný konec moc líbí! (I když si myslím, že Gonnyho mezitím v bývalé kapli žere nějaká příšera nebo tak něco... ;))
Tak to jsem ráda. O Gonnyho
Tak to jsem ráda. O Gonnyho se nebojím, ten má pro strach uděláno. Teda... doufám. Páč do konce daleko a bez něj by to nebylo ono, obávám se.
No jo, ale co chudák ta
Příšera má bejt doma a
Příšera má bejt doma a okopávat si na vlastní zahrádce příšemrkev a nestrkat zobák k nám!
Právě - strčí zobák, dostane
Právě - strčí zobák, dostane wigitorem. Gonny není žádný vořezávátko...
Ty poslední dva tři odstavce!
Ty poslední dva tři odstavce! Z nich to letní horké bezčasí přímo sálá.
Těším se, jak malá holka, co tam vlastně je schované.
To jsem ráda, že to tak
To jsem ráda, že to tak zapůsobilo, přesně to jsem zamýšlela. Mám radost, že se povedlo. Díky.
Moc se to povedlo. Chvíli
Moc se to povedlo. Chvíli jsem si připadala jako ve dne a v létě...
Zmrcasená věž - není nad
Zmrcasená věž - není nad vystihující popis. I když já ho znám trochu jinak. U nás se říká, že je něco zmrvené
Že jo? Nač popisovat že byla
Že jo? Nač popisovat že byla malá, měla jinou špičku než ostatní, byla mnohem nižší... prostě je zmrcasená a každý ví, že nestála za nic! Díky.
Přesně. Jakýpak s tím crcání,
Přesně. Jakýpak s tím crcání, když to jedno slovo dokonale vystihne.
krásně líně letní to je, mně
krásně líně letní to je, mně je skoro líto hnát je do nějaký akce
Njn, nejsou tam ale na
Njn, nejsou tam ale na opalování, co si budem povídat! Vždyť se zatím jen flákali, to bylo chození sem, chození tam, povodit chudáka velitele za nos... kdo to má číst, prosím vás?
Já bych to klidně četla...
Já bych to klidně četla...
Děkuju moc :) ale tak třeba
Děkuju moc :) ale tak třeba trochu akce neuškodí :)
Mně tedy akce nijak nechybí.
Mně tedy akce nijak nechybí. Ten popis léta je tak hezký a příjemný, že se snad začínám na léto těšit, i když vůbec nesnáším vedra.
Děkuju :) Akce budou príma,
Děkuju :) Akce budou príma, hele, střelba, výbuchy, příšery, ohně, dýmy, Slavonice ve vzduchu, velitel s Kopačkou v první linii útoku do...
Eh. Pardon. Jsem se nechala trochu unést.
Nic nebude.
Tak ten poslední komentář mne
Tak ten poslední komentář mne rozsekal :-D
A budu opakovat predrecniky, ale moc se mi líbí ten závěrečný popis
Že bych se nad tím začala
Že bych se nad tím začala vážně zamýšlet? Ale ne, to Slavonicím udělat nemůžu.
Díky!
No chraň tě ruka Páně! Na
No chraň tě ruka Páně! Na druhou stranu... nemohl by ten velkolepý útok probíhat tak o deset kiláků dál? Nemohli by dobývat třeba Šibeník? Do kopce útok vždycky vypadá líp (tedy pro filmaře, statisti by se mnou nesouhlasili).
Do vršku bys je hnala, necito
Do vršku bys je hnala, necito necitelná! Sama sedíš doma a chudáky vojáky bys honila do kopce! Zamysli se nad sebou!
Zamyslela jsem se a jsem na
Zamyslela jsem se a jsem na straně statistů. :D
Sim, hlásím, že mně se ten
Sim, hlásím, že mně se ten popis taky moc líbí.
Mně se sice strašně líbí
Mně se sice strašně líbí popis léta, ale bezkonkurenčně vede samopal pod hlavou. Ta romanťyka:
Kosák řve, mladík s kudrnatými vyblitě zrzavými vlasy* ulehá na trávu, místo rukou podkládá hlavu samopalem. Nivě pozoruje svou vyvolenou, ale nevšimne si, že ji právě do překrásně a rovnoměrně opáleného lýtka ďoblo třícentimetrové hovado. Dívka vyskočí, mladík se lekne a vystřelí. Kosák, jemuž střela zlikvidovala hnízdo, omdlí dívce k opáleným a poštípaným nohám.
*Nevíte někdo, proč si Staňu představuju zrovna takhle? Zoufalík
A ano, takovéhle následky zanechává trojhodinovka matiky následovaná dvouhodinovkou němčiny. Omlouvám se Staňovi, Sheile a hlavně Toře.
No jestli má ten samopal
No jestli má ten samopal natažený a nezajistil ho... :D
To víš, on ho zajistí, objeví
To víš, on ho zajistí, objeví se podvratný živel, Holemý vystřelí a Staňa přijde o opušťák. To určitě :D
Kdepak, střílet se bude jak o
Kdepak, střílet se bude jak o život! Všechno co má hlaveň, pálí bez ohledu na vzdálenost, kosy a Slavonice!
Omlouvat se nemusíš, Staňa
Omlouvat se nemusíš, Staňa právě získal přesnější obrysy :). Nicméně kosáka je mi líto, tos mu dělat nemusela teda.
Dyť jenom omdlel! A
Dyť jenom omdlel! A zlikvidovalo mu to hnízdo - družka a potomstvo přežili. Tak mu holt dá Holemý hlt slivovice s příměsí vypáleného červa, no...
Ta poslední věta je tak
Ta poslední věta je tak krásné nenápadně zákeřná :) Copak asi Gonnyho žere, a co mu to stihne ukousnout?
Jak, ukousnout,ty bys chtěla
Jak, ukousnout,ty bys chtěla okousanýho hrdinu? Gonny pátrá, až to sviští. Nemůže za to, že se dopátrá až za týden!
Krása, už aby bylo léto.
Krása, už aby bylo léto.