12. část

Obrázek uživatele L.P.Hans
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Inspirováno dílem Jiřího Kulhánka. Nevhodné pro děti a mladistvé. Obsahuje násilí a krev.

Kapitola: 

Nakonec jsem v suterénním pokoji strávil asi dva týdny. Slečna s divokým účesem se představila jako Alice a byla to ona, kdo se o mě těch čtrnáct dní staral. Také se tam párkrát ukázal nějaký doktor, aby se podíval na moje zranění. Poslušně jsem sehrál sykání bolestí když ohmatával moje “polámaná” žebra - na ruku jsem ho raději šáhnout nenechal. Po pár pokusech to vzdal a už jsem ho neviděl.
Krom těch vlasů a ocvočkované bundy se z Alice vyklubala docela normální holka. Teda, docela normální hacker. Mezi řečí se prozradila, že ve sklepě krom skromně zařízeného bytu mají s Jardou i farmu na data. Z té křižovatky mě sebrali jen proto, že v autě zrovna vezli kus serveru a rozhodně neměli náladu si povídat s policií. A já už začínal věřit na lidskou obětavost. Když už jsem se dokázal rozumně postavit, tak mi dokonce ukázali jejich pracovnu. Soudě dle černého monolitu serveru a poblikávající změti laptopů lemující místnost, si rozhodně nevedli špatně. Někdo takový by mi mohl pomoci, když už nic jiného, dostat se nepozorovaně k mým financím a potom hurá pryč z téhle proklaté země.
To všechno se mi honilo hlavou, když jsem ležel v posteli na zádech a zíral na plakáty na zdech. O okamžik později mi bylo jasné, že jsem tam zůstal dlouho, moc dlouho. Z dálky se ke mě donesl zvuk tříštěného dřeva, jak někdo se silou tanku vyrazil vstupní dveře. Masivní dveře s neméně masivní petlicí.

-A A +A