Jedenáctá

Obrázek uživatele Skřítě
Fandom: 
Povídka: 
Kapitola: 

Vrah naposled tiskl na rty obě tarotové karty.
V Anglii už konkurz běžel na Danino místo,
nový šéfík v kanclu našel pořádek a čisto.
Každý spis měl číslo řádné,
skvělý systém všemu vládne.
Jen poslední smlouva pro něj byla jistou záhadou
a trošku mu zahýbala jinak dobrou náladou.
Jestli měl být tohle vtip tak povedený nebyl,
někdo z jeho podřízených bude pěkný...
Číslo spisu posledního bylo šest, šest, šest,
černý humor nesnáším, však proč se nepovznést.
Za chvíli už dával k dobru na firemní párty
jak se na něj místo spisu ďábel šklebil z karty.

...

Masový vrah zaslouží víc než svobody odnětí,
jenže já se snažím zlomit svoje vlastní prokletí.
A jak vám potvrdí z obětí každá,
jedinou cestou je násobná vražda.
Vyvoleným nevyprávím pro nic za nic historky,
ty řečičky o Marii nebyly jen báchorky.
Také ona byla oběť na mé cestě ke štěstí,
dopovím vám tedy příběh pasaččina neštěstí.

Vím, z pohledu historie byla Maruš mrtvá dřív,
než byl její smutný příběh dáván Daně “na odiv”.
Možná se ptáš, jak je možné vraždit napříč historií,
na odpověď dočkej času než krev těch žen z rukou smyji.
Byl v tom zkrátka jistý záměr, dá se říct, že taktika,
vzbudit v Daně déjà vu, jež čtenáři nic neříká.
Dana tenhle příběh znala ještě dřív než filmaři,
proto se jí až do smrti vyhnat z hlavy nedaří.
Mohla po mém prohlášení tušit, že je na ní řada,
jenže každá z těchhle slečen cítí se být na smrt mladá.
Myslí si, že zachrání je jejich vzpupné mlčení,
ale kouzla na mých plánech většinou nic nezmění.
Tu zdánlivou nesmrtelnost bývá snadné prolomit,
stačí jejich přesvědčení nenápadně podlomit.
Obrazně jim v těle nechám klíčit malou larvu,
když vyroste, dobrovolně přiznají mi barvu.
Larva hlodá přesně v místě slabiny mé oběti,
když to vyjde, hned se z daru stává jejich prokletí.
Danu přelstít nutné bylo, by příslušnost přiznala,
Marie se zas z tajemství němé tváři vyznala.
Měla smůlu, že to slyší i citlivé uši,
člověka jež pro své blaho zaprodal by duši.
Těžké je udržet tajemství za zuby,
navíc žít s obavou, že pravda zahubí.
Svěřit se je úleva, někdy není zbytí,
každou ze svých obětí chytám do svých nití.
Lapeny v té pavučině podléhají svodům
a já jsem tak čím dál blíže snažení svých plodům.
Když přísahu svoji zradí, zhojené se rozjitří,
stigma zrady objeví se, není pro ně pozítří.
V tu chvíli jsou zranitelné, označené jako Kain,
byť o tom, že prořekly se nemusí mít vůbec šajn.
Kdysi dávno přísahaly na ten horký kámen v dlani,
zranění hned zhojilo se, dosud měly klidné spaní.
Jakmile však otevře se znovu stará rána,
je jisté, že nad hrobem už kráká černá vrána.

Ještě jeden pádný důvod k řazení svých činů mám,
na ten už si, můj čtenáři, musíš hezky přijít sám.

...

Druhá oběť, Marie, dívka února,
drobnější a tmavší typ, zvláštní letora.
Tmavé vlasy, temné oči, trošku nižší vzrůst,
myšlenky o spáse světa plynou z jejích úst.
Bývala to dračice, vždy šla proti davu,
bohužel tím dávala na špalek svou hlavu.
Upřímnost a otevřenost byly její klady,
z předností se paradoxně někdy stávaj vady.
Dělala se tajemnou, hlavu plnou snění,
myslela, že historii od základu změní.
Chtěla Turkům nařezat, pomstít všechny katy,
otec pro ty účely dal jí mužské šaty.
Marie zná důvody jež vést by mohly k odpuštění,
podle otce ale cesty jiné než trest smrti není.
Tak se tedy stává katem, plní otci přání,
ten před ženskou změkčilostí urputně ji chrání.
V drsném světě podle něho není místo pro cit,
proto brání svojí dceři zažít lásky pocit.
I to kůzle oblíbené podřízne a dá jí stáhnout,
Marie svou matku pomstí a po lásce začne prahnout.
Brzičko se zamiluje do mladého salašníka,
chce mu býti dobrou ženou, masky muže se tak zříká.
Otec však dál hrozbu vidí v její ženské roli,
tak mladíka během spánku kozím rohem skolí.
Když Marie najde muže v tratolišti krve,
zachová se podobně tak jako otec prve.
Zapálí to stavení, ale neodejde,
do hořící ložnice k svému muži vejde.
Tam už na ni čekám já a usnadním jí cestu,
dobrovolně přijme svou smrt v odevzdaném gestu.

Do nebe ji čekaj schody,
utopí se v kapce vody.

Tak ji najde její otec, tělo do hor odnese,
tam svůj úkol dokončuji, částečně už z profese.
Vnímám zvláštní paralelu mezi tělem dívky spící
a dospělou mladou ženou, nyní mrtvou nápadnicí.
Život měla příliš krutý, otec jinak volit měl,
když ji z domu hořícího tehdy prve odnášel.
Tehdy spící tělo složil, kde jej nyní slzou skrápí,
jsem vrahem víc já, či ten jež duši její k smrti ztrápí?
Teď v mechu na stejném místě navždy spočine,
nechat dítě mstít se vraždou, to je zločinné.

Také vraždím, je to tak, jenže mně jde o kejhák.
City musím nechat stranou, až mé srdce zcela míjí,
tehdy myslím na jediné - jaspis na té něžné šíji.
Zdá se možná zbytečné, jen pro drahý kámen,
nad mládím hůl přelomit a vyslovit amen.
Jenže šňůra klenotů zatím plná není,
vím, že až kruh uzavřu, život mi to změní.

...

Jednoduchý kříž u cesty značí prostý hrob,
těžko bys ho dneska hledal podle dávných stop.
Místní tehdy vyprávěli, snad to byl jen žert,
že to místo prokleté je, navštívil ho čert.
Nechal na něm svůj obrázek, kartu zvanou hvězda,
na mou duši, na psí uši, že se mi to nezdá.
Taky džbánek vody stával na tom mělkém hrobě,
místní radši tomu kopci vyhli se v té době.

Dnes už pravdu znám jen já a celou ti ji svěřím,
kdo, kdy a proč zemřít má zjistíš sám, to věřím.

Vrah své pero odložil, potom do ticha,
ozve se vzdech nešťastný, karty zamíchá.
Ví jak půjdou za sebou, má to v malíčku,
když dá kartu s Měsícem na vrch balíčku.

...

Pro ty, kterým spát to nedá,
je tu druhá nápověda:

Dík latině dneska zvládneš napsat svoji adresu,
víš také, že sigma mívá devatenáct “na dresu”?!
-
Nač se k tomu znovu vracet, další “hráč” je dvaadvacet.
-
Dodej svému mozku vzpruhy, znáš Horní a Dolní Luhy?
Ty s háčkem dodaly měkčení pětce,
první to napadlo jisté dva světce.
-
Šestadvacet hráčů a z nich kopne si jen pět,
ten čtvrtý je dvacítka a snad tě trkne hned.
-
A nakonec jako dárek jednadvacet nebo kvarek.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

já už ztratila nit úplně. Ale zajímavý je, že stejný příběh jako o té Marii jsem viděla kdysi dávno v jednom docela divném bulharském nebo rumunském nebo jakém filmu

Obrázek uživatele Skřítě

i v poznámce zmiňuji to, náznaků je habaděj. Je v tom záměr, že se příběh s historií pojí, jinak děje střídají se, rovina je dvojí. V jedné vystupuje Setton, který pátrá po vrahovi, také Zuza, jeho milá, něco k okolnostem poví. Už víme, že sama byla také jednou z obětí a že s vrahem spojuje ji jisté zvláštní prokletí. V jiných časech, různých dobách dějí se tam zvěrstva děsná, nemohu však prozrazovat zatím vůbec fakta přesná. Jisté je, že druhá dějství prolíná zlo v různé formě, lidem chystá osud krutý, který není vůbec v normě. Historii přepisuje ve svůj prospěch vrah, zčásti se dá odhadnout i jeho příští tah. Zahoď strach ty, kdo se bojíš, za chvíli to všechno spojíš. Čtenáři, buď optimista, pravidelnost je v tom jistá... Děj se střídá stejnoměrně, ještě chvíli vydrž věrně... slibuji, že do sebe to brzy hezky zapadne, snad se spolu vymotáme a dobře to dopadne... ;-)

Obrázek uživatele Aries

:-))

Obrázek uživatele Tora

Jsi dobrá, tohle všechno zveršovat. Musela jsem to číst několikrát a stejně si nejsem jistá, jestli bych to pochopila bez toho vysvětlujícího komentu. Tak on každý vrah - a ostatně každý viník - bude vždy obhajovat, proč udělal, co udělal, že...

Obrázek uživatele Skřítě

těžké najít rovnováhu mezi tím, co všechno přiznám, aby to pak už nebylo jasné jako facka... Však on někdo třeba jednou ztrestá toho fracka :-) Já myslím, že problém jsou i týden dlouhé pauzy v čtení, i vypravěč nápady své původní tak stokrát změní a musí se vracet zpět, nevzpomene na vše hned. Snažím se nit přetrženou vždycky k jehle navázat a byť skáču tam a zpátky navzájem děj provázat. Uvidíme, zda i vám se ta mozaika poskládá, i když zatím zdánlivě jen velký chaos převládá :-)

Příběh krutý z drsných končin,
vzbuzuje to vskutku strach,
doufám, že už brzy trestu
dojde tento hnusný vrah.

Nedojde, jsme v březnu stále,
tak se vraždit bude dále.
Pomalu už dojem mám,
že je to snad Satan sám.
Nebo snad ďáblovi oběti nabízí,
aby svou duši vyměnil za cizí.

Složitá je nápověda,
rozklíčovat se mi nedá,
v myšlení mi něco brání,
vázne už i veršování.

Obrázek uživatele Skřítě

že si někdo v těch náznacích dal dvě a dvě dohromady :-)
Škoda, že to Setton neměl takhle hezky na talíři, a že přežít budem muset oběti víc než jen čtyři... Mezitím se snad prokoušem konečně i k pohádkám, ať vám duše rozjitřené po těch vraždách pofoukám...
Co se týče nápovědy, už v desáté jedna byla, ruka s myší jistě najde ta písmena skrytá, bílá. A hlava z nich slovo složí... že se otazníky množí? Kdepak, druhá nápověda druhé slovo snadno dá, za vědomost z první třídy když ho člověk zaprodá. Když z trivia učíme se to typicky české, co označí negramota za obrázky hezké, tehdy stačí tuhle řadu vzít a členy přepočítat, pak už bude šifra další rozluštěné slovo skýtat.

Obrázek uživatele Tora

kachna za komentář!

Obrázek uživatele kytka

Příběh je opravdu hodně zamotaný.
Snad jsem rozšifrovala nápovědu, ale nepomohlo mi to ani trochu.
Budu muset počkat na další díly ;-)

-A A +A