Deset - 1. října 1938
Máti s Tante Gudrun nakládají v kuchyni Kraut. Nože cvakají na prkénkách, zelí tiše křupe pod jejich tlakem. Ve velkém smaltovaném lavoru se už vrší hromada kroužalek.
"Komm her, Toni," směje se Tante. "Podívej ty se na to nadělení!"
Podlaha je plná zelných hlávek, Tonka se jimi opatrně brodí ke stolu.
Máti není ani z poloviny tak radostná jako švagrová: "Kdes byla tak dlouho," napomene dcerku. "Vem si nůž a pojď nám pomoc."
"Nech ji," zastane se Tonky teta. "Es kommt der Tag... Dneska je štastný den."
Tonka se sesune na židli a z šuplete vybere nůž: "Na návsi je všechno vzhůru nohama.“ Ze země zvedne jednu hlávku a zaboří do ní dlouhou čepel.
„Na klar, všechno dobře dopadlo. Vojna nebude. My se zas vrátíme k Rakousku. Dneska je šťastný den,“ opakuje Tante rozjařeně. Tonka si všimne prázdné štamprličky, která se ztrácí mezi zelnými listy.
„Kéž by, Gudrun. Kéž by Bůh dal.“ Máti zvedne oči od zelí a malinko, skoro neznatelně se usměje. Je to spíš smutný úsměv, ale stejně ji celou rozzáří.
„Mluvíš nesmysly, Gudrun,“ ozve se ostře ode dveří. Tonka se leknutím málem řízne do prstu. Mezi dveřmi stojí otec, v náručí dřevěnou káď na šlapání zelí, v očích hořkost. „Žádné Rakousko už neexistuje.“
„Wieso? Selbstverstandlich, že Rakousko existýruje! Nebuď hloupý, Hans! Österreich oder Ostmark. Co záleží na jméně? Rakousko jako Rakousko.“
„Copak to vážně nevidíš, Gudrun? Naše Rakousko už není! Teď je to Říše!“ Slovo „Říše“ otec vyplivne jako nadávku. Pak nohou rozhrne zelné hlávky a pustí káď na podlahu, až to bouchne. Tonka nikdy neviděla otce tak rozzlobeného.
„Vadí to snad?“ Tante rozčileně zašermuje nožem. „Reich je lepší než Osterreich!“
„Psala mi Inge z Weitry,“ ozve se máti mírně. „Nemůže si nové poměry vynachválit. Hospodáři, kteří přišli kvůli dešťům o úrodu, dostali podporu. A levnou půjčku. Ne jako tady.“
Otec vzdychne. Máti udeřila na citlivou strunu.
„Je tam pořádek. Práce. Důchody. Příspěvky pro chudé děti,“ přizvukuje Tante Gudrun.
„A jediná povolená strana,“ dodá otec jedovatě.
„Já nevim, že ti to tak vadí, Hans,“ zarazí teta nůž vší silou doprostřed hlávky. Čepel se zaboří až po střenku. „Ausgerechnet tobě! Tebe přece politika nikdy neinteresírovala. Ty bys v žádné partaji nebyl, i kdyby jich bylo Million.“
„Der Unterschied zwischen nicht wollen und nicht überladen sehr groß ist,“ přejde otec v rozčílení do rychlé němčiny. Tonka jen tak tak rozumí, cosi o rozdílu mezi nechtít a nesmět.
Tante najednou změní téma: „Und Herr Hitler! Ty imrvére něco proti němu máš. Und kuk mal! Jen díky němu vojna nebude. Jak on to vyhandloval! Češi nás musí pustit a bez boje.“
Otec vysype hromadu kroužalek do kádě a praští prázdným lavorem o stůl. „To se teprve uvidí, Gudrun. To se teprve uvidí.“ Pak mrzutě kopne do zelí na podlaze a zmizí na dvůr.
Hlávky se kutálí po světnici a zničehonic připomenou Tonce obrázek z učebnice dějepisu. Obrázek s uťatými hlavami pod gilotinou.
Otcova slova jí zní v uších jako temné proroctví.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Já myslím, že je to čím dál
Já myslím, že je to čím dál lepší. Ta atmosféra by se dala krájet stejně jako to zelí ;-)
Děkuju. Teď už se snad
Děkuju. Teď už se snad konečně dostanu k tomu, aby se tam něco dělo;-)
Dělo, jo? No páni teda Vždyť
Dělo, jo? No páni teda Vždyť je to nabitý jak blázen, paráda. Běhá z toho husí kůže, když víme, jak to všechno dopadlo. A já věřím, že lidi to fakt takhle říkali a mysleli si, že vše se v dobré obrátí.
Někdy mám velké obavy, že podobná doba se už zas blíží a my si pořád tancujeme na palubě a nevidíme neslyšíme.
Fakt moc dobré, klobouk dolů, kytko.
Moc děkuju!
Ony se události valí jedna za druhou, to jo, ale bez mého přičinění. Čtenář tím těžko může být překvapený, když ví, jak to dopadne.
Po Mnichovu se Hitlerovi zvýšil kredit i u těch Němců, kteří byli spíš skeptičtí. Získal přece všechna německá území bez boje! Nevěděli, co přijde.
Co se týká paralely s dnešní dobou, není z mé strany úmyslná. Ale souhlasím s tebou a je mi z toho hodně, hodně úzko.
Přesně tohle se mi při čtení
Přesně tohle se mi při čtení téhle kapitoly převracelo v hlavě taky.
Výborná kapitola, výborný příběh. A moc bych se přimlouvala za to, abys po skončení padesátky provedla úpravy které budou zapotřebí, a nějak ten příběh vyslala do světa.
mně tady někdy opravdu chybí
mně tady někdy opravdu chybí lajkování / kachnování komentářů :-)
Já bych nechválila dne před
Já bych nechválila dne před večerem ;-)
Upřímně řečeno, vůbec nevím, kam a jak bych ho vysílala.
Kdybyste ho chtěly do Šuplete, můžete ho mít.
To bychom si s Katty
To bychom si s Katty pokládaly za čest. Ale na tvém místě zkusímm myslet někam výš.
Souhlasím, to je tak skvělé,
Souhlasím, to je tak skvělé, že to chce do knížky, určitě.
Jste moc milé, vážně. Zas
Jste moc milé, vážně. Zas takový skvost to ale není.
Slova chvály výše podepisuju.
Slova chvály výše podepisuju. A líbí se mi slovo kroužalky, nikdy jsem to neslyšela
Díky.
Díky.
Kdyby zelí krouhali na kruhadle, byly by to krouhalky, takhle jsou to kroužalky:-) Jak se tomu říká u vás?
Já nevím, u nás doma se zelí
Já nevím, u nás doma se zelí nenakládalo a neslyšela jsem, že by to mělo nějaký speciální název
u nás se říkalo běžně třeba
u nás se říkalo běžně třeba nakrájej cibuli na kroužalky, bylo to jinak nakrájené než třeba cibule nadrobno...
U cibule to neznám, ale
U cibule to neznám, ale předpokládám, že když to není ani na kolečka, ani nadrobno, ale něco mezi tím, jsou to kroužalky :-)
U nás je to prachsprostě
U nás je to prachsprostě nakrouhané zelí :o)
Taky se mi kroužalky líbí.
Abych byla upřímná, taky bych
Abych byla upřímná, taky bych řekla spíš "hromada nakrájeného zelí", ale když z mísy vypadnou dva kousky, jsou to "kroužalky".
Čeština je krásná!
Vynikající.
Vynikající.
Díky.
Díky.
Inu, další várka, přečteno 5
Inu, další várka, přečteno 5 až 10: na prvním místě poklona za téma, nasvícení jakékoli události z opačného úhlu, než jsme zvyklí, vždycky (až snad na výjimku potvrzující pravidlo, o to častější: snahy o pochopení mysli psychopatických vrahů) obohatí! Nejen snahou živo je psaní, ale i pílí a řemeslem: znalostí reálií text přímo překypuje (klobouček!), psaní samo plyne lehce, neruší upozorňováním na sebe sama, ač stavěno umně a se znalostí nejedné figury (a lexikum je přímo skvostné)! Ale ježto jsme dospělí lidé a z mých komentářů snad plyne, že Tvé texty hodnotím s velkým obdivem i pokorou, dvě lehká - v rámci vodního příměří - upozornění: 1) pozor na držení stylu, např. v pětce a závěru devítky vyprávění skoro spadává do dětského vnímání událostí, kdežto v jiných částech je Tonka - "subjektivně objektivní vypravěč" - pozorovatelem velmi dospělým; 2) text chce vtáhnout, přiblížit, poučit, pro to poslední je ale třeba občas něco dovysvětlit, explicitně popsat: do vyprávění to však musí zapadnout, netrčet z něho, někdy je možná i lepší si počkat na vhodnější, pozdější chvíli... Scéna s němkyní/krysou je v tomto skvělá, "Tonka si najednou vzpomene..." v sedmičce by si z ní měla vzít příklad :-). Každopádně paráda!
Děkuju, Faobe
Děkuju, Faobe, za obsáhlý a poctivý komentář. Pochvala mě moc těší, i když ses nechal oklamat: o znalosti figur se u mě nedá mluvit. Těší mě i upozornění na nedostatky. Znovu jsem si to přečetla celé a musím uznat, že máš ve všem pravdu. Věděla jsem, že jsem neudržela styl v devítce, která je celkově odbytá (alá bjb), ale že je to tak nápadné i jinde, jsem si neuvědomila. Chtělo by to přepracovat, obzvlášť ten díl o vyhlášení mobilizace (a devítku vypustit), ale nevím, jestli to je v rámci "pravidel".
Každopádně ještě jednou moc děkuju, beru si k srdci, a příště klidně houšť.
Uvidíš, až budeš mít ten
Uvidíš, až budeš mít ten příběh celý :-) upravovat a přepisovat a dodelavat můžeš potom ;-)
Taky dobrá rada, děkuju.
Taky dobrá rada, děkuju. Třeba to ani celý nikdy nebude :-))
Jenom že mě to tluče do očí, teď když už o tom vím.
Tak to teda doufám, že bude!
Tak to teda doufám, že bude!
Tak v rámci pravidel zpětné
Tak v rámci pravidel zpětné přepisování zakázané není, hlavně proto, že stanovit pravidlo, jehož dodržování nejsme schopny rozumným způsobem vymáhat, je hloupé ;o)
Ale popravdě řečeno bych se přidala k Arenze, asi se teď na zpětné přepisování vykašli, obzvlášť když jsi několikrát zmínila, že nemáš s psaním delších textů zkušenosti, ono by se ti totiž mohlo stát, že se v tom přepisování zamotáš, začneš přešlapovat na místě a nedostaneš se dál.
A teda, taky trochu závisí, co s tím chceš udělat, až to dopíšeš, jestli to necháš jenom tady, nebo se pokusíš s tím podniknout něco dalšího ;o)
Dobře, zatím to nechám. Ona
Dobře, zatím to nechám. Ona by to taky mohla být 2. verze horší než první :-)
Neměla jsem vůbec žádné ambice, pustila jsem se do toho jen pro radost psát a být tu s vámi :-)
(Ehm. Tak jo. A kvůli vašim komentářům, co mi lechtají ego, ale to zní o dost hůř ;-)))
Já ti něco prozradím, všichni
Já ti něco prozradím, všichni to děláme pro komentíky a kdo tvrdí, že ne, tak pěkně kecá ;o)
Já bych se držela toho psaní pro radost, na ambice bude času dost, až to dopíšeš a uvidíš, co z toho nakonec vylezlo a jestli stojí za to vrazit do toho všechnu tu práci na revizích a přepisování.
tak tak
tak tak
bingo :)
bingo :)
Máte všechny pravdu, dám na
Máte všechny pravdu, dám na vás.
Já se po nějaké době vracím.
Já se po nějaké době vracím. Vážně je to výborné. Nevím, jestli dokážu říct něco, co už tu nezaznělo. Kombinace umu a znalostí dělá svoje:-)
Děkuju. Mám radost, že ti to
Děkuju. Mám radost, že ti to stálo za to se vrátit.
Znalosti jsou posbírané z netu, s umem se teprv uvidí :-)
No fuj, ten obraz na konci.
No fuj, ten obraz na konci.
Njn, asi jsem zrovna měla
Njn, asi jsem zrovna měla nějakou depku:)