7. část - Z tvrdé palandy na tvrdou židli, aneb život se s námi nemazlí

Obrázek uživatele Tora
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Úvodní shrnutí minulých dílů:
Máme rok 1960.
Sheila a Gonny, oba strážci rozhraní, přijeli do České Kanady. Hlídku ve vlaku ošálil Gonny záručním listem na fén, pak jsou ale vojáky přistiženi v pohraničním pásmu, předvedeni na pohraniční rotu a zavřeni do cely. Opustili jsme je ve chvíli, kdy se Sheila uložila ke spánku.

Kapitola: 

Noc na tvrdé palandě nestála za nic. Zřejmě mi při této výpravě není souzeno spočinout na měkkém. Celá rozlámaná jsem naťukla Gonnyho, co plánuje dál.
„Nebudeme přece ovlivňovat celou rotu vojáků. To by se nám taky nemuselo povést. Počkáme, až si nás pozve někdo důležitější, ne?“
To mělo logiku. Kluky ušatý bychom možná zvládli, ale přece jen, náboje mají ostrý, a jak jsem viděla, psychiku docela rozklepanou. Jsou schopní zazmatkovat a našít to do nás raz dva. A s tím ani my nic nezmůžeme.
Naštěstí netrvalo dlouho, zacinkaly klíče, zarachotily mříže. Vyzvedl nás další hubeňour se samopalem pomalu větším než on a vedl k veliteli. U dveří srazil paty a předpisově zahlásil dva narušitele, chycené v hraničním pásmu.
Velitel kývl hlavou, voják nás postrčil dovnitř, gestem ukázal na židle (jak jinak, než tvrdé) a zavřel za námi dveře. Předpokládám, že se u nich postavil na stráži, natáhl kvér a kvůli opušťáku se modlil, abychom začali prchat.

Otylý velitel, rozvalený v křesle, bubnoval prsty na stůl a soustředěně poslouchal. Ne nás, ale nahlas puštěné rádio. S hrůzou jsem poznala, že dávají opakování večerního seriálu „Jen s námi jde právo! A rádo!“

Během několika dílů, které jsem neslyšela, Koba evidentně povýšil a teď plamenným projevem školil mladé dozorce, kterak potírat zločinný kapitalismus. Velitel zaujatě naslouchal.
„Jo!“ prohlásil, jakmile díl skončil a zazněla závěrečná budovatelská píseň. „To je aspoň seryjál! Všem imperyjálistům patří rozbít držku! S náma si hrát nebudou!“
Udeřil si párkrát pravou pěstí do dlaně levé ruky, vypnul aparát, vytáhl šanon, z šanonu láhev, nalil do sklenice jakousi tekutinu a kopl ji na ex do sebe.

Potom vstal, opřel dlaně o stůl, naklonil se nad nás a výhružně zavrčel:
„Za vniknutí do hraničního pásma je sazba pět let! Nebo taky trest smrti! Podle toho, jak se to klafikisuje! Jestli jako útěk, nebo jako velezrada! A vo tom tady rozhoduju já, je vám to jasný?“
Gonny naklonil hlavu, zadíval se do očiček, zalitých tukem a pomalu položil na stůl naše doklady.

Tedy… náš záruční list od fénu.

Závěrečná poznámka: 

No a příště, příště už se snad taky začne něco dít... doufám.

Komentáře

Obrázek uživatele kytka

Teda, ona je to vypjatá dramatická scéna, ale já se tu směju jak blázen.

Obrázek uživatele Tora

No toto! To by ti velitel vycinkal, smát se budovatelskému seriálu! Nebo nedejbože - eh nedejstrana jemu!

Obrázek uživatele mila_jj

Ten úžasný seryál chci vidět aspoň v reprýze, pěkně prosím, smutně koukám... nebyla by ukázka? A vrátily se moje oblíbené papíry od fénu, hurá! Copak s nimi provedou?

Obrázek uživatele Tora

Brzo se dočkáme, neboj se nic.

Obrázek uživatele Aries

tak velitel dostává pokyny přímo z éteru :-)))

Obrázek uživatele Tora

Musí být v obraze, co se kde děje a co se musí, že jo

Obrázek uživatele Regi

Tohle bych si rozhodně dovedla představit na pultech knihkupectví. Něco jako fantasy Černí baroni. Bavím se královsky :-)

Obrázek uživatele Tora

Děkuji, Regi, to jsem ráda :), opravdu, moc.

Obrázek uživatele Apatyka

Z pohledu člověka, který tenhle režim nezažil ani zdaleka, ale do historie je pořádně zažraný, musím konstatovat, že ta atmosféra je dokonalá. Já v tom dvacátém století se pohybuju hodně a musím tedy přiznat, že tak nádherně "oživlé" prostředí jsem ještě nepotkala. Já to asi neřeknu dobře, ale já z toho cítím českou povahu, pokroucenost komunistického režimu a tu neskonale pitomou (a (ne)úspěšnou) propagandu.

To má být prosím pochvala, kdybych to řekla nejasně.

Obrázek uživatele Tora

Páni, já se až červenám, díky moc za tak krásný komentář. Jsem ráda, že to na tebe tak působí. Ona ta doba totiž byla směšná i hrozná zároveň...

Obrázek uživatele Apatyka

No právě. On je taky strašný rozdíl, když "netknutý" člověk čte nejdřív tu (v té době) oficiální historii a potom vzpomínky vězňů. Naopak to člověkem až tolik neotřese, ale číst nejdřív tu oficiální verzi, tak si člověk sice říká, že spousta věcí byla jinak, že to a to prostě nemohla být pravda, ale když pak čte tu realitu od lidí, kteří to zažili, tak je stejně šok. On si to člověk má pořád tendence idealizovat ("ale tak tohle vypadá docela pravděpodobně, to mohla být pravda"), ale pak mu vrazí facku ta realita ("jo pravda to být nakrásně mohla, ale soudruzi v Moskvě nepovolili").

Takže číst to od nějaké "třetí strany" od někoho, koho se to netýká ("proč se ti lidi nechytí za ruce a nehrají kolo, kolo mlýnský a místo toho mezi sebou staví ploty a zápasí v řeckořímském stylu"*), to to staví zas do úplně jiného světa.

*Ech, při druhém čtení jsem zjistila, že se mi sem vloudil Jan Masaryk. No nic, už to nechám, ale ta závorka není moje, to je volná citace jeho výroku o politických stranách.

Obrázek uživatele Tora

Já v té době žila dost dlouho na to, abych věděla, že jinak se mluví doma, jinak se mluví ve škole, jinak se mluví s některými učiteli a jinak se mluví s jinými učiteli, později na koho si dát v práci pozor a před kým můžu mluvit otevřeně... no, nebyly to už ty hrozné padesáté léta, ale i tak to stačilo. A takový věci jako návštěva koncertu Plastiků, kam jsem se dostala jako mladá hloupá holka v podstatě netušící, o co jde, s následným rozháněním davu Veřejnou bezpečností a psy... no. Nežili jsme v Praze, na venkově byl vcelku klid, ale i tak - jak píšeš přesně, pokroucená, podivná doba.

Obrázek uživatele Apatyka

A pak se to v devítce odbyde jedním dokufilmem a o odboji, Krieglovi a VB se pro jistotu decentně mlčí.

Obrázek uživatele Killman

Velitel, který je sám svojí karikaturou. Jo, je to úsměvné i když to vyvolává i ty ošklivé vzpomínky - zvláště asi u těch, co se s tím více potkali.

Obrázek uživatele Tora

Jo, věřím, že spousta lidí se s podobným typem potkala. Já taky, ale nebyl to voják, i když vedoucí funkci měl :).

Obrázek uživatele Arenga

Je to výborné! Fakt výborné. Opravdu trefné vzhledem k době a zároveň strašně vtipné.

Obrázek uživatele Tora

Díky moc. Jsem ráda, že to vidíš jako trefné k době. Snažím se psát odlehčeně, ale jsem ráda, že ten marasmus je trochu vidět.

Obrázek uživatele KattyV

Mě dostává, ta jeho vzdělanost. Znalost cizích slov. Klafikisuje!!! Připomíná mi to jednoho soudruha, který nám kolem osmnácti přišel před volbama dělat přednášku, jak správně volit. Jeho komuňizmus jsem nezapomněla dodnes. Už jako skoro osmnáctiletá naivka jsem si říkala, že by se snad toto, pro soudruhy tak významné slovo, mohl naučit.

Obrázek uživatele Tora

Měkká souhláska, ne? Tak se bude vyslovovat měkce a basta :) Komuňista.

Obrázek uživatele neviathiel

Tak opravil ten fén, nebo ne? Já být tou kamarádkou, tak jsem už naštvaná!

Obrázek uživatele Tora

To se neví. Třeba se na to ještě dojde. Uvidíme. Však je pryč jen den dva přece.

Obrázek uživatele Rya

Nemůžu se smát nahlas v tramvaji :))). Mně se to s dobou minulou vlastně ani moc nespojuz, kvůli tomu, jak je to groteskní :) prostě generická totalita.

Obrázek uživatele Tora

Díky. Jo, groteskní to tehdy mnohdy bylo. Ale taky takové zoufalé.

Obrázek uživatele wandrika

Mám pocit, že sa to každú chvíľu nejak ošklivo zvrtne. Jasné, hrdinovia sú síce zajatí, ale zatiaľ sa cítia celkom v pohode, tak asi preto.
Je to výborné, Tora, teším sa na ďalšie diely.

Obrázek uživatele Tora

Děkuji moc, uvidíme, co bude dál. Jednou se to asi zvrtne určitě, ale kdy... Ještě je před námi spousta dílů...

-A A +A