Šest - 22. září 1938
Od té střelby na blatech se Tonka nemůže zbavit úzkosti. Dny jsou slunečné a teplé, ale ona se z nich nedokáže radovat jako dřív. Najednou rozumí matčiným povzdechům a z naléhavého tónu rozhlasových hlasatelů jí běhá mráz po zádech.
Dnes máti poslala Tonku se džbánkem pro pivo. V hospodě pluje obvyklý modrý dým a nezvyklé tísnivé ticho. Dnes nikdo nehraje marijáš, chlapi zadumaně sedí u svých půllitrů, pokuřují a tahají se za kníry. Tonka čeká, až spadne pěna.
"Třeba nebude tak zle," zabručí dědek Chaloupek a utře z vousů zbytky pěny.
"Trzeba, trzeba...," ušklíbne se kulhavý Smidt. "V Scheiben se prý už bojuje."
"V Zettwingu sogar," dodá někdo.
"V Neubistritzi byla pokojná demonstrace a rozehnali ji. Pozvali si na to pluk z Hradce."
"Zato v Praze na Hradě prý demonstrovalo čtvrt milionu Čechů, že chtějí mašírovat do války; ty nikdo nerozháněl."
Za oknem uvízl motýl. Zoufale třepotá křídly, znovu a znovu naráží do neviditelného skla.
"Dejte na mě, válka bude," zašermuje fajfkou dědek, co sedí úplně sám u okna.
"Nesejčkuj, poštmistr," okřikne ho Chaloupek.
"Co bych sejčkoval. Herr Hitler nás od Čechoslováků osvobodí, ať chcete nebo ne."
Poštmistr je zahořklý člověk. Ve skutečnosti to ani není žádný pošťák, už roky dře v dole na rašelinu. Ale kdysi, před tím, než vstoupil v platnost jazykový zákon, opravdu byl pošťákem, objížděl na starém bicyklu široké okolí a všude si ho vážili. Pak nesložil zkoušku z pravopisu a z pošty ho vyhodili, že prý neumí česky. Jeho, který od narození jinak nemluvil. Od té doby nemůže Československu přijít na jméno, sní o návratu starého mocnářství a o tom, jak ho starosta pokorně přijde požádat, aby zas rozvážel dopisy.
"Jestli přijde válka, budeš nosit leda lístky s černým pruhem," mračí se Smidt.
A starý Janeček významně zaklepe do podlahy dřevěnou nohou: "Na válce není nic dobrého. Válka je strašná."
"Baže," pokyvují veteráni z Velké války svorně. "Genau."
Motýl se konečně vyčerpal a ztichl.
Hostinský ťukne džbánkem o pult: "Tady máš to pivko, Toničko. Dělá to tři koruny šedesát."
Tonka s ulehčením vyběhne z tmavého výčepu do slunce venku.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Já se nechci pořád opakovat,
Já se nechci pořád opakovat, že je to skvělé, ale je to prostě skvělé! Strašně moc se mi líbí, jakou jsi tam vykreslila atmosféru, co všechno jsi do toho krátkého kousku dostala. Je to tak živé a plastické a tak realistické, řekla bych. OPravdu bys měla uvažovat o tom, že budeš psát delší texty. Myslím, že by to stálo za to.
Já se tady přilípnu s
Já se tady přilípnu s podpisem
Tak pod tuhle petici se taky
Tak pod tuhle petici se taky podepíšu ;o)
Anebo bys třeba mohla psát momentky do učebnic dějepisu ;o) Ona je ta scéna úžasně hutná nejen atmosférou, ale i informacemi.
Taky jdu do houfu. Je to
Taky jdu do houfu. Je to prostě skvělé. Četla bych dál a dál... A přitom se bojím, protože vím. Úžasně vykreslená atmosféra.
Ty informace mají spíš jen
Ty informace mají spíš jen místní význam, v Šejbách a Cetvinách proběhly nějaké bojůvky mezi sosáky a Freikorpsem, nic tak velkého jako v západních Čechách. Ale pomalu začne být poznat, kde se to vlastně odehrává.
Moc vám všem děkuju!
Moc vám všem děkuju!
On z toho snad na konci roku bude delší text :-)
Ale ty momentky do učebnice, to je dobrý nápad, do toho bych šla. Tak až někdo z vás bude psát učebnici, dejte mi vědět. ;-)
Milá Kytko, moc se na něj
Milá Kytko, moc se na něj těším. A dějepisnou učebnici s tvými momentkami bych si koupila hned, vlastně dvě, jednu sobě, jednu dětem.
Z těch rozhovorů mrazí.
Z těch rozhovorů mrazí. Vynikající, jako vždycky.
Děkuju.
Děkuju.
Chybí mi superlativy. Je to
Chybí mi superlativy. Je to zase skvělé.
ad Regi:
Děkuju za superlativní podporu :)
Brrr. Taky bych tam nezůstala
Brrr. Taky bych tam nezůstala a lituju výčepního, že ten odtamtud odejít nemůže.
Poštmistr je zahořklej zcela zbytečně. Zkouška z češtiny byla pořádně těžká, vystudovaní učitelé ji museli skládat (pokud nevyučovali německy) a někteří ji skládali nadvakrát.
Ještě děsivější ovšem je, jak snadné je zmanipulovat dav.
On to bere jako ponížení, že
On to poštmistr bere jako ponížení, že po něm vůbec nějakou zkoušku chtěli a ještě tak těžkou, že by ji ani řada Čechů nesložila. V tomhle s ním souhlasím, ta zkouška byla účelová, aby se stát zbavil německých a rakouských úředníků.