Čtyři - září 1938
"Neboj se! Podej mi ruku!"
Ani si nevšimla, kde se tu ten člověk vzal, ale málem se rozbrečí úlevou. Natáhne se, co to jen jde, silné prsty jí sevřou zápěstí.
"Jen klid. Držím tě. Nestoupej si."
Tonka roztřeseně přikývne.
"Zkus se posunout ke mně. Nespěchej."
Nespěchej, to se řekne. Tonka nepamatuje, že by kdy dostala těžší úkol. Soustředí se na ruku, která ji drží. Pozoruje svaly přelévající se pod kůží, pozoruje napjaté provázky šlach i žilky modravě prosvítající bledým předloktím. Drží se té ruky jako kotvy a konečně se může zhluboka nadechnout. A pomalu, pomaloučku se vyprošťuje z bláta. Pak močál naposledy mlaskavě začvachtá a vyplivne ji.
Tonka leží ve vyhřáté trávě, divoké bušení srdce se zvolna uklidňuje. Trochu se jí točí hlava. A připadá si k smrti unavená. Bože, ruce a nohy má těžké jako kámen. Dokonce i zvednout víčka ji stojí spoustu sil, ale udělá to. Musí si přece prohlédnout svého zachránce.
Vypadá jako kluk, ale bude už dospělý. Opírá se o kmen borovice a v puse žmoulá stéblo trávy. Vlasy mu uličnicky padají do čela a jak do nich svítí podvečerní světlo, mají barvu leštěné mosazi. V oříškových očích se blýskají pobavené jiskřičky.
"Co to tu provádíš, ty divoženko?! Snažíš se ubohé pocestné stáhnout do bažiny?"
Tonka se unaveně usměje. "To dělají bludičky."
"Pravda," uzná vážně. "Ale sem bys neměla chodit, není to bezpečné, dokonce ani pro divoženky ne. Copak to nevíš?"
"Znám to tady. Jen jsem..." Horký stud ji stoupá do tváře. Ví, že by za svou chybu zasloužila. "Zapomněla jsem dávat pozor. Díky, žes mi pomohl."
Netrpělivě vyplivne trávu, jiskřičky z očí zmizely, najednou už vůbec nevypadá jako kluk. "O tom nemluvím. Teď na blata nesmíš, rozumíš? Myslím to vážně! Můžou tu být..."
Přeruší ho výstřel. Mezi stromy se zamodrá uniforma: "Halt! Hände hoch, parchanti!"
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak to jsem ráda, žes ji
Tak to jsem ráda, žes ji nechala vytáhnout! Je to moc pěkné a závěr je super - a jsem teda napnutá jednak proto, jak to bude dál, jednak proto, kdo ji to vlastně zachránil.
PS: pozor na jí/jí, na začátku to máš 2x překleplé ;-)
Díky!
Díky!
Opraveno. To je moje stará bolest. Musím dávat víc pozor.
Jo takžes ji vytáhla a teď ji
Jo takžes ji vytáhla a teď ji necháš zastřelit :o)
Taky bys to mohla psát delší, ubozí my čtenáři ;o)
Pod to se podepíšu. Tohle se
Pod to se podepíšu. Tohle se nedělá. :)
Jojo, piš to delší!
Jojo, piš to delší!
V zásadě nejsem proti :)
V zásadě nejsem proti :)
Ale právě jsem to oproti DMD prodloužila o 200%, když budu pokračovat tímhle tempem, mohlo by to být na konci roku dlouhé jak od Jiráska :))
Kdoví, třeba Tonka vytáhne
Kdoví, třeba Tonka vytáhne ze záňadří dámský revolver a prostřílí se :)
Ono to původně mělo končit jako selanka, ale musela jsem tam nacpat tu modrou :)
Ts, hlaveň revolveru je jistě
Ts, hlaveň revolveru je jistě ucpaná bahnem! Tohle nedopadne dobře ;o)
A jen neříkej, modravé už jsou tam žilky prosvítající kůží, ty uniformy jsi tam jistě na konec dala z čiré autorské zlomyslnosti, abys čtenáře řádně napnula :o)
Ucpaná hlaveň, by byl vážně
Ucpaná hlaveň, by byl vážně pech!
Ve skutečnosti se tam žilky dostaly až dodatečně. Tentokrát jsem úkol splnila opravdu poctivě, modrá barva tu má jistý význam.:)
Uff. Oddechla jsem si. Jenže
Uff. Oddechla jsem si. Jenže teď zase nebudu napětím dýchat celý dlouhý týden. Ten konec, ten konec...
Hmmm :)
Hmmm :)
Na konci je malinký spoiler v té povinné modré :)
No výborně,z jedné louže do
No výborně,z jedné louže do druhé... Dobré je to.
Díky.
Díky.
To se ještě uvidí, jestli to bude z bláta do louže.
přestávám stíhat číst, ale
přestávám stíhat číst, ale tohle jsem si nemohla nechat ujít! Super
Se čtením jsme na tom podobně
Se čtením jsme na tom podobně. Mně se navíc začínají příběhy plést dohromady, což je škoda, protože jsou moc povedené.
Takže o to víc si vážím toho, že ti to stojí za to.
Uf! To je hrozně dobré a
Uf! To je hrozně dobré a hrozně napínavé, chci hned teď pokračování!
Já spíš koukám s otevřenou
Já spíš koukám s otevřenou pusou na ostatní. Ale na pokračování se už pracuje.
Z časových důvodů musím číst
Z časových důvodů musím číst po blocích: dva první kousky temně syrové, třetí lyrickopoetický s dramatickým vystřízlivěním na závěr, třetí zdánlivě poklidnější, ale kromě závěru v něm ještě bublá jiné drama, vztahové. Kombinace poetična s až naturálností Ti myslím dobře sedí, čte se to výborně. Zkusím shrnout nejsilnější stránky:
1) lexikum (výběr slov vhodně asociuje to, co asociováno být má, každé jméno rostliny, nástroje atp. vykresluje zdárně prostředí);
2) konkrétnost, určitost (jako autor jsi spíše substantivní proti "dějovému", epický proti lyrickému, konkrétní proti abstraktnímu, což je myslím těžší a náročnější na znalost reálií i práci s jazykem: obojí ale naplňuješ nadprůměrně);
3) nepřímost vyprávění (tj. nenapíšeš, že holce se zasnila, roztančila a zatočila se jí hlava, ale vírem obrazů zasníš, roztančíš a zatočíš hlavu čtenáři, nenapíšeš, že ji zachránce zaujal, ale zaujatým popisem záchranné ruky naznačíš, že tu zájem je apod.);
4) balance na břitu žiletky - to se mi vlastně asi líbí a zároveň dráždí nejvíce, nahazuješ různé známé až banální háčky (aha, Rudé gardy a jejich ničení "konfidentů", aha, babí léto a zasněná holka, jenže zpracování je pak jiné, posunuté, možná byl Vojta konfident a Koba není vykreslen jako primitivní "mstitel", do víru snění zasunuto tolik konkrétních obrazů, že čtenář sám stržen), ale ryby pak lovíš neotřele, po svém, jinak, osobitě.
Uf, snad jsem vyjádřil vše potřebné.
Páni! Takový obsáhlý komentář
Páni! Takový obsáhlý komentář jsem dostala poprvé, díky Faobe, moc si toho vážím! Nemám žádnou zkušenost s psaním rozsáhlejšího textu, tak uvidím, jak se bude dařit dál balancovat na ostří:) Každopádně čím dál víc vnímám, jak je obtížné psát tak, aby to pro sečtělé čtenáře nebylo banální.
Moc děkuju.
Fuj, nějakej frajkorpsák
Fuj, nějakej frajkorpsák hnusnej tam na ně vyskočí?
Taky se mi začínají příběhy trochu míchat, ale ten tvůj mi z nich trčí, protože jako jedna z mála nepíšeš fanfikci ani fantasy/scifi. A navíc píšeš zatraceně dobře, tady se mi hrozně líbí ten odstavec s popisem ruky. Paráda!
Jak to bude s frajkorpsákem
Jak to bude s frajkorpsákem se uvidí příště.
Děkuju moc! Snad se ti to bude líbit i dál.
No potěš :-/
No potěš :-/