2. kapitola

Obrázek uživatele Gary Stu
Fandom: 
Kapitola: 

„Vidíš, co jsi způsobil,“ řekl Doktor klidně hlasem, který by nadzdvihl ze židle i hluchého, zatímco aplikoval Hudiniho lekce na svá pouta. „Nebýt tebe, Tardis by se zhmotnila kolem mě a já bych v klidu odletěl. Ale to by nešlo, že?! Nějaký hloupý Time Lord prostě musel strkat svůj nos do mých věcí!“

Tahle situace mu připomínala ten nehorázný soud, před který ho ti drzí Time Lordi postavili. Jestli se mu zase pletli pod nohy, to už bylo přespříliš i pro jeho extrémně trpělivou povahu.

„Tak co, hmm?!“ zahřměl zcela rozumným tónem, který obviňoval celý mnohovesmír z nemyslitelných zločinů.

Když si volnýma rukama konečně sundal z hlavy pytel, stál před krásně modrou stěnou své věrné společnice. Usmál se, uhladil si svůj stylový patchworkový át a přeleštil kočičí odznak. Pak si konečně uvědomil, co se mu zdálo zvláštní. Nalevo byla druhá, stejně modrá, stejně krásná stěna.

„Ah,“ Doktorovi poklesla ramena. V rohu cely byl uzavřený dvěma zdánlivě dřevěnými stěnami. Ty krásně modré, místy omšelé stěny dělila jen úzká mezera. Ta druhá Tardis nenechala jeho společnici ani dost místa na přistání. Z jedné strany se její podstavec zhmotnil ve zdi a z druhé strany na podstavci první Tardis. I tak stála celá jeho loď pevně na zemi, protože ignorovala běžné konvence prostoročasu jako vždy, když byla mírně zmatená. Nejhorší ale bylo, že ani jedna loď neměla dveře směrem k němu.

Doktor si decentně povzdechl, takže ho slyšelo nejenom jeho druhé já, ale i lidé mimo vězení. Už zase se mu pod nohy zapletla nějaká z jeho inkarnací. To bylo jen o trochu méně otravné, než oficiální návštěva z Gallifreye. Který z těch kašparů to asi bude?

„Zdravím,“ malý mužík opírající se o rukojeť deštníku ve tvaru otazníku se tajuplně usmál a přidzvihl klobouk, když Doktor nahlédl mezerou mezi dvěma Tardis.

Doktor si povzdechl ještě o něco decentněji. Tenhle otazníky posedlý kašpar byl z jeho inkarnací snad nejvlezlejší. Proč musel zrovna on mít všechna svá já tak vtíravá. A tak neslušná.

„Jakou máš pro svoje intrikaření výmluvu teď?“ zeptal se Doktor tak zdvořile, že by to většinu lidí zahnalo na útěk.

Jeho otazníkové alter ego se zamračilo a zcela nepřiměřeně odvětilo bojovně: „Být tebou, podívám se, kde jsem zaparkoval.“

Doktor se zmateně rozhlédl. V cele. Přesně tam kde chtěl. Přesně tam, kde by ho Tardis obklopila a on by opustil tenhle polozapomenutý svět. Přesně tam, odkud ho kdosi hrubě odstrčil. Doktor konečně pochopil. Rudý flek, který se rozšířil z pod jeho lodi ho nepřekvapil, ale příjemný pohled to nebyl.

Než stihl zareagovat se svou obvyklou vysokou empatií ve smyslu: „to máš na triku ty!“, ozval se někdo jiný. Doktor přiskočil zpět k mezeře.

„Ugh, profesore, co to je?“ zeptala se mírně zhnuseně holka v bomberu pokrytém hromadou odznaků.

Společníci toho kašpara zjevně nebyli o nic lepší než on sám.

„To byl,“ kašpar otazník smutně odvětil. „Koba. Aspoň myslím.“

„No, už bylo na čase.“

Možná ještě horší. Takhle reagovat na smrt člověka.

„Ace,“ otazník jí drsně okřikl hlasem, který se sotva donesl k Doktorovi.

„No, jestli to byl takový šmejd...“

Zbytek už Doktor neslyšel. Najednou mezi oběma loděmi přeskočilo několik záblesků a ozvala se obrovská rána. Silová pole obklopující obě Tardis zajiskřila. Doktora to odhodilo na zeď, kde se pomalu sesul k zemi.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

který doktor je Doktor? sedmého jsem poznala. A teda vidím poprvé, že tardis někoho zaplácla, to jsem zvědavá, co z toho ještě bude

Obrázek uživatele Gary Stu

Nepoznáváš bombastický a arogantní přístup šestého Doktora v mnohobarevném plášti? *uražen* :-)

Obrázek uživatele Aries

Já jsem šestého Doktora nikdy neviděla :-)

Obrázek uživatele Gary Stu

To jsi přišla o... hmm... Nic velkého ;-)

Obrázek uživatele Julie

Množení Doktorů je fajn. Jen jestli dorazí někam na pivo.
Mimochodem, mírně ti tam ujíždí diakritika u přímé řeči;-)

Obrázek uživatele Gary Stu

Pívo... Zapisuju si objednávku ;-)

Ehm... kde mi ujíždí diakritika? Asi už jsem poněkud přisleplý...

-A A +A