Tenkrát, když zemřel děda Green

Fandom: Alternativní čajová realita
Poznámka: I v Porcelánové zemi se ctí jisté tradice :D

***

Smuteční síní se ozýval tesklivý pískot varné konvice.
Tuhle tu oktávu, ale neměl děda Green vůbec rád! Měl rád Zelenou ódu pro tři podšálky, tu co mu hráli i na promoci v pětačtyřicátém. A pěkně od podlahy! Žádný cukr!

Celej tenhle obřad by se dědovi nelíbil. Green juniorův junior to věděl.
Prý, všichni povinně naředit černým čajem! Pche!
Slyšel tichounké cinkání porcelánu o kov, to se děda obracel na podstavci, uložen v stále nezakryté čajové plechovce. Obracel se nelibostí, ve svém provizorním hrobě.

Děda - vysušený jako šušeň.
Juniorek věděl, že to děda dokáže, odplavat za pomocí lžičky medovou řekou Styx.

***

Fandom: 
Rok: 
2011
Komentáře (archiv): 

Čt, 2011-04-28 16:53 — Profesor
Od prvního po poslední slovo

Od prvního po poslední slovo krásné. Nádherně šílené. Výtečný nápad.

Čt, 2011-04-28 00:04 — ioannina
Jo, to je dobře šílený. :-))

Jo, to je dobře šílený. :-)) Počínaje pískotem varné konvice.

St, 2011-04-27 21:58 — Keneu
tak to je pěkné

"A pěkně od podlahy! Žádný cukr!" 8+)

-A A +A