Tenkrát, když zemřel děda Green
Fandom: Alternativní čajová realita
Poznámka: I v Porcelánové zemi se ctí jisté tradice :D
***
Smuteční síní se ozýval tesklivý pískot varné konvice.
Tuhle tu oktávu, ale neměl děda Green vůbec rád! Měl rád Zelenou ódu pro tři podšálky, tu co mu hráli i na promoci v pětačtyřicátém. A pěkně od podlahy! Žádný cukr!
Celej tenhle obřad by se dědovi nelíbil. Green juniorův junior to věděl.
Prý, všichni povinně naředit černým čajem! Pche!
Slyšel tichounké cinkání porcelánu o kov, to se děda obracel na podstavci, uložen v stále nezakryté čajové plechovce. Obracel se nelibostí, ve svém provizorním hrobě.
Děda - vysušený jako šušeň.
Juniorek věděl, že to děda dokáže, odplavat za pomocí lžičky medovou řekou Styx.
***
Čt, 2011-04-28 16:53 — Profesor
Od prvního po poslední slovo
Od prvního po poslední slovo krásné. Nádherně šílené. Výtečný nápad.
Čt, 2011-04-28 00:04 — ioannina
Jo, to je dobře šílený. :-))
Jo, to je dobře šílený. :-)) Počínaje pískotem varné konvice.
St, 2011-04-27 21:58 — Keneu
tak to je pěkné
"A pěkně od podlahy! Žádný cukr!" 8+)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.