Vzhůru do budoucnosti II

Magráta byla, jak známo, především čarodějka a teprvé poté královna. Byla tedy zvyklá jednat s osobami na pokraji šílenství, těmi, kteří už nějakou dobu šlapali vodu v jeho hlavním proudu i těmi, kteří byli dávno daleko za druhým břehem a se spodním prádlem nataženým přes hlavu stále vesele zrychlovali.

Teď ale vrhla na Verence pohled, který mu zároveň vyjadřoval náklonnost navzdory čemukoliv a zároveň dával jasně najevo, že tohle tady tedy ještě nebylo.

"Můj nejdražší, uvědomuješ si doufám, že jediná trochu rovná plocha v Lancre je tvůj pracovní stůl? A že ten vlak by odtud musel buď vycouvat, nebo odletět?"