Anděl
Pitná voda se tento týden fasuje na Andělu. Prcek tlačí vozík, Lucie pohupuje kanystrem.
"...hrozně jsem chůvu trápila. Chtěla jsem za mámou, pořád jsem utíkala a schovávala se. Strašila mě váma. Jako spodinou. Pak jsem jednou zdrhla až na Malostranskou a tam byl takovej kluk z druhý strany, ani nevím, jak vypadal..."
Hubenej, špinavej.
"...měla jsem lízátko a on ho chtěl. Vší silou jsem ho hryzla, chudáka. Možná jsme se mohli skamarádit, ale já se příšerně lekla..."
Chtěl se jen kouknout. Nikdy nic takového neviděl.
Prcek zvedne plný barel. Oblouček jizvy na ukazováku bíle zasvítí.
Ocejchovala sis mě už tenkrát.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-)
Hezké, moc hezké.:-)
Díky!
Díky!
Oni jsou takový něžný pár :o)
Oni jsou takový něžný pár :o)
Taky si myslím. Děkuju!
Taky si myslím. Děkuju!
Jů
Jů
:o)
:o)
Tiše očítám už dlouho, ale
Tiše očítám už dlouho, ale zatím jsem se nějak nezvládla dostat ke komentování. Je to moc krásný, každej úryvek je tak zvláštně něžně dojemnej. A nevím proč, ale strašně mi to něčím připomíná hry od Amanita Design - asi jediný počítačový hry, který mě zatím kdy bavily, protože jsou nádherně nakreslený :) vždycky si ten svět v tvých drabblatech představuju nějak jako v Machinariu. :)
To je úžasný! Takhle nějak si
To je úžasný! Takhle nějak si představuju Polírův smeťák se šrotem. Díky!!
Jé, moc hezké drabblátko a
Jé, moc hezké drabblátko a fandom už pojmenován! Parádní.
Děkuju!
Děkuju!
Úplně se tu rozplývám.
Úplně se tu rozplývám.
Krásné zpracování.
Díky!
Díky!
Moc hezký, takový přímo
Moc hezký, takový přímo osudový
Asi jo. Děkuju.
Asi jo. Děkuju.
Hezký drabble a fandom si už
Hezký drabble a fandom si už zasloužili. Líbí se mi.
Díky!
Díky!
Krásné drabble :)
Krásné drabble :)
Mmch - ta ikonka je Magdala?
Děkuju. Ano, na ikonce je
Děkuju. Ano, na ikonce je Magdala.
Nádherné místo...
Nádherné místo...
Nelze než souhlasit. Opravdu
Nelze než souhlasit. Opravdu hluboce mě zasáhla.
Klobouček.
Nejen skvělé pozadí celého vyprávění, ale i parádní příběh v popředí: prvé setkání jiných světů zanechalo v obou silnou, intenzivní vzpomínku, ale když se pak tyto jiné světy později sejdou, vzpomínka se zase krapet proměňuje, prostě a jednoduše tím, že ji najednou porovnávají.