Omnia tempus habent XXV.
Předchozí zde.
"Prosím. Ptejte se," řekl Marek vstřícně.
"Děkuji. Co přesně jsi slyšel, když se objevily údajné třešňové květy?" zeptal se Jindřich.
"Nahráváte to?" zajímalo Marka.
"Jistě," byl ujištěn. "Všechny výslechy jsou nahrávané."
"Jaroslava s Vraspírem. Dohadovali se. Potom bylo ticho. Modré s cákanci rudého zvuku. Trochu bolel, asi jako když kousne kotě. Chtěl jsem křičet ´Pozor, kouše!´, jenže nahlas to nešlo a telepaticky to neumím. Zvuky pokračovaly. Slyšel jsem řev padající skály. Skřípot, dunění, trhaný plech... Potom až doktory," popsal Marek.
"Je to vše?" zjišťoval Jindřich.
Marek přikývl.
"Děkuji Ti, Marku. Pomohl jsi mi," ocenil ho velitel centrály a byl pryč.
Možná to tak nevypadá, ale Marek Jindřichovi (nebo spíš jeho technikům) opravdu pomohl. Při zhroucení tunelu zaznamenal i věci, které Jaroslavovi s Vraspírem unikly.
Následující zde.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
tohle mi zatím přijde z téhle
tohle mi zatím přijde z téhle série snad nejlepší. Ta neuvěřitelná kombinace poeticky obrazných popisů a stroze technického výslechu je parádní
Opravdu?
Potom díky vřelé.:-) Dalo totiž dost zabrat. A díky technice tu ani nemuselo být. :_(
Pane jo!
Pane jo!
Dík.
:-)
Někdo je holt vizuální,
někdo více audiální, teprve společné svědectví složí ten správný obraz... Zajímavé (byť dáno možná počtem slov :-)), že i své probuzení popisuje nikoli jako "a uviděl jsem doktory", ale že "slyšel doktory".
Děkuji moc za komentář.
On je ale opravdu nejdřív slyšel. Nevím proč, ale je to tak.
Tak snad mi to opravdu pomůže
Tak snad mu to opravdu pomůže!
Dík.:-)
Technikům jistě.:-)