O zajících a dobrém obědě

A/N: Věnováno všem, kteří ve škole disponují takovýmito "trumfy".
A taky nám všem, kteří jsme dokázali tuhle drabblící hru hrát až do konce, ač jsme třeba všechny svoje trumfy už dávno použili, že :D.

Jednoho dne se paní učitelka rozhodla zkoušet z přírodopisu.
„Koho si dneska vyvoláme?“ zeptala se. Ve třídě bylo hrobové ticho. „Tak pojď, Machu, s tebou už jsem u tabule dlouho nemluvila.“
Mach vstal a nešťastně zamířil na stupínek.
„Tak nám pověz, co víš o zajících.“
„Ehm… V neděli nám maminka udělala jednoho na smetaně…“
Ze třídy se ozval smích. I paní učitelce trochu zacukaly koutky.
„A dál?“
„Dál? No, byla to dobrota.“
„Oběd nechme stranou. Řekni nám něco o zajíci obecném.“
„Zajíc obecný, no, žije… v lese. Jasně. Žije v lese.“
„A ještě?“
„Hm… žije v lese a… na poli!“