Řeka zapomnění

Jestli to bylo vítězství, nechápal, proč po něm někdo touží... Necítil žádné zadostiučinění.
Měřil kroky ulice a nábřeží města, které pro něj nic neznamenalo. Přesto by za něj položil život.
Říkali o něm, že je neústupný, tvrdý a nemilosrdný. On tím vším byl, ale vystačil by si s jednoslovnou charakteristikou - zásadový.
Byl nesmlouvavým vyšetřovatelem, nepochybující porotou a neúplatným soudcem. Neuznával omluvy, lítost, ani pokání.
Teď před jeho jednočlenným tribunálem stál poslední obžalovaný.
On sám.
A byl shledán vinným.
Neomlouval se. Ničeho nelitoval. Netoužil se napravit.
Přijal smrt jako spojence. Jen oni dva měli stejná pravidla vždy, všude a pro každého.