A pak se kolem rozhořel Oheň

Obrázek uživatele ioannina
Fandom: 
Drabble: 

Ayre nesl Gunnarovu smrt velmi těžce.
Zejména proto, že se jí cítil částečně vinen. Kdyby se nebyli s Gunnarem domlouvali, kdyby - jak teď chápal - nechtěli obejít Zasvěcování...
V chrámu elementu má být každý sám. A Gunnar nebyl.
Ayre proseděl celé dny na obrubě Mandaly a zpíval jeden lament za druhým.
Až mu jednou z hlubin odpověděl Gunnarův hlas.
Ayre stiskl krk loutny, jako ve snách překročil obrubu a vstoupil do bílé mlhy. Gunnarův hlas ho lákal dál, Ayre improvizoval sloky plné nečekané naděje na shledání, zabředával stále hlouběji, nevnímal baziliščí oči zažíhaných ohníčků...
Měl štěstí.
Mistr Hjalmar ho našel včas.

Závěrečná poznámka: 

Zhruba o století mladší, ale velmi pěkný (a známý) lament je v moderním aranžmá třeba tady, v tradičnější podobě pak tady. (Původně byla skladba určená pro loutnu, ale takové provedení se mi nepovedlo najít.)

Komentáře

Rve to srdce.

Obrázek uživatele ioannina

Jo. Dík. <3

Obrázek uživatele kytka

Jo, to s člověkem smutek dělá.
Krásně podané.

Obrázek uživatele ioannina

Díky.

No teda... to je velmi sugestivní.

Obrázek uživatele ioannina

To jsem ráda.

Obrázek uživatele Arenga

Až mi z toho běhal mráz po zádech.

Obrázek uživatele ioannina

Prima!

Obrázek uživatele Aplír

Nádherné drabble i hudba. Všechno se ve mně náhle ztišilo...

Obrázek uživatele ioannina

V hektickém dubnu si toho cením dvojnásob.

Obrázek uživatele Profesor

Výtečně podané.

Obrázek uživatele ioannina

Díky.

Obrázek uživatele Martian

Lament pěkný. Čekala jsem něco mnohem depresivnějšího. A ono to bylo spíš uklidňující.

Obrázek uživatele ioannina

Mě to taky překvapilo, když jsem je objevila, že to není nic srdcedrásného. Ale pak člověku dojde, jak vypadají tamní pohřby, a pochopí.
Depresivní lament máš tady. Netroufám si odhadnout, nakolik je autentický. Kdybys ale odstranila všechny emoce té scény, budeš mít jen střípek melodie, která by se určitě dala provést i klidně.
Tady je zhudebněný Tolkienův vlastní lament - a zase je to spíš smířlivé, dokonce víc, než když čteš jen ty verše samotné.
Asi to dává smysl: proč drásat ještě víc to, z čeho už i tak teče krev?

Obrázek uživatele Martian

Ani ten Rohanský mi nepřijde vysloveně depresivní, spíš hodně emotivní. Za mne škoda, že prosákl jen do rozšířené verze. Dala bych mu přednost před některými jinými, pro mě trochu zbytečnými, scénkami.

To druhé se mi líbí moc. Představuju si večerní síň Medusldu, oheň praská, bard se probírá strunami. Když člověk na něčem takovém vyroste, pak mu asi přijde přirozenější, že v případě nutnosti vezme meč, štít, sedne na koně a rozjede se i proti mnohonásobné přesile. Svým způsobem mi to v dnešní době trochu chybí. Teď si uvědomuju, jak obrovskou sílu může hudba mít. (A taky, že se mi ta nově navržená verze naší hymny fakt vůbec nelíbí.)

Obrázek uživatele ioannina

Ha! Mise splněna!
Mně na tom za Théodreda asi nejvíc dostává to zadunění kamene dřív, než Éowyn dozpívá. Život i píseň byly uťaty předčasně. Nejdřív jsem myslela, že někdo jenom tak blbě usekl video, ale pak jsem viděla rozšířenou verzi a ono je to opravdu tak, neúplné, nedokončené, uťaté.
Nově navržená hymna je europivní placka. Hrůza.

-A A +A