Údery Strachu
Na přání Faoba, který chtěl něco na téma Čurdovy motivace.
Krev už mu zase bušila do spánků jako válečný buben.
A tím bubeníkem, který ho celého rozvibroval, nebyl nikdo jiný než Strach.
Strach z odhalení.
Strach z ponížení.
Strach z bolesti.
Strach ze smrti.
Cožpak není normální cítit ho ve chvíli, kdy riskujete všechno?
Cožpak není pochopitelné cítit ho v té všudypřítomné nenávisti?
Cožpak není přirozené cítit ho tváří v tvář hrozbě?
Cožpak není v pořádku cítit ho, když nad vámi visí Damoklův meč?
Krev v jeho hlavě hučela jako vodopád ledové řeky, když ho matka prosila, aby udal ty vrahy.
Strach bubnoval staccato, když Čurda klepal na vrátnici gestapa.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Těžce atmosférické.
Těžce atmosférické.
...Cožpak je možné něco
...Cožpak je možné něco takového udělat a moci potom klidně spát?
Tím ale nechci shazovat stoslovku, určitě to tam bylo a je to všechno strašně těžké a složité. A na starou belu a tak vůbec.
Asi zase tak klidně nespal,
Asi zase tak klidně nespal, protože se pokusil o sebevraždu a později propadl alkoholu.
Wow! Docela síla. Líbí.
Wow! Docela síla. Líbí.
Děkuji za splněné přání!
Darované kobyle na zuby nekoukej, já se nicméně stejně podíval, a je to věru lepá klisna! Dobře jsi to popsal, to bubnování asi nejlépe charakterizuje děsivou moc strachu...! Parádní kousek.
Jé, Karlíček;) Popravdě mi
Jé, Karlíček;) Popravdě mi vždycky přišlo mnohem zajímavější všechno to po atentátu. V loňském DMD jsem na to trochu zabrousila. Nelidská touha po životě, i když člověk ví, že není k žití... Nic hezkého.
Výborné drabble!
výborné drabble, sugestivní
výborné drabble, sugestivní
Líbí. Mám na to rozporuplný
Líbí. Mám na to rozporuplný názor, na jednu stranu je samozřejmě udal, na druhou stranu si nikdo nedokáže představit, co se v něm dělo, čím procházel. Ne každý umí být hrdinou, zvlášť když je to nechtěné hrdinství.