Objev
NESOUTĚŽNÍ IDENTITA aneb dobrodružství netopýřích výrostků
Předchozí: http://sosaci.net/node/30002
"Věž?" echnul vrápo. "Tam přece žádná věž není!"
"Slýchal jsi pořádně?" rýpla si večerka.
Zahleděli jsme se na mapu.
"To je schodiště. Chodí po něm lidi. Vchod do něj by měl být někde... támhle?"
Kout a starý buben s přetrženým provázkem a povolenou kůží.
"To je divný vchod," zamyslel se drobek. "Tímhle projde možná tady rezoun, ale ne člověk."
Zvědavě jsme přilétli blíž. Buben nevrčel ani nekousal. Vypadal bezpečně.
My netopýři netrpíme klaustrofobií. Ostatně zimujeme v jeskyních. A taky velmi rádi prolézáme úzkými prostorami.
"To by chtělo prozkoumat," děla parkuše.
"Tak na co čekáme?" pronesl jsem otázku velmi řečnickou. "Jdeme!"
vrápo - vrápenec malý
večerka - netopýr večerní
drobek - netopýr nejmenší
rezoun - netopýr rezavý, tedy JÁ
parkuše - netopýr parkový
Naše krásné podoby si chutě vygooglete!
Netopýr se nerozhlíží, ale rozeslýchá - proto se večerka nemůže zeptat, zda se díval pořádně.
Další: http://sosaci.net/node/30349
Alternativní konec příběhu: http://sosaci.net/node/30240
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-))))
bubeník se asi bude hodně divit
Cheche. Buben bude mít takový
Cheche. Buben bude mít takový chlupatý zvuk.
Buben s netopýry je rozkošná
Buben s netopýry je rozkošná představa.
Já to snad použiju :-D
Já to snad použiju :-D
Ty to tak krásně vyprávíš,
Ty to tak krásně vyprávíš, rezoune.
Vyprávím krásně a krásný jsem
Vyprávím krásně a krásný jsem! :)
To je tak samozřejmé, že to
To je tak samozřejmé, že to ani nezmiňuju!
To rád slyším :)
To rád slyším :)