Každý krok
nahrazuji téma č. 4 Královna cest
Pamatoval si každý krok té cesty, kamenité, vyprahlé a plné podivných stínů, nebezpečné i důvěrně známé, cesty, po níž většina kráčela sama. Každý jeden krok. Opřel si hlavu do dlaní a znovu ji v mysli procházel, napínal sluch, v srdci tolik štěstí i tolik strachu najednou, že by ho to mohlo zahubit. Proč ho to raději nazahubilo? Každý jeden krok. Plakal smutkem nenaplněné lásky, smutkem prázdných rukou, smutkem samoty, kterou dokáže poznat jen ten, kdo sám nebyl. Každý jeden krok. Jediné cesty, ze které nelze sejít. Jediné cesty bez návratu. Ale ty ses vrátit mohla. Kdybych se neotočil. Ach, Eurydiko…
nestíhám číst, určitě to někoho taky napadlo, tak se případně omlouvám za plagiát ;)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
ještě jsem to tady neviděla
ještě jsem to tady neviděla Mě by to taky nenapadlo. Krásně napsané
ufff,děkuji
ufff,děkuji
Tenhle příběh, to je pro mě
Tenhle příběh, to je pro mě strašná srdcovka.
Děkuju. Je to krásně napsaný.
bezva, to jsem ráda, že jsem
bezva, to jsem ráda, že jsem se trefila do srdcovky a nezprznila jí :)
Jé, to je opravdu hodně
Jé, to je opravdu hodně dojemné.
Díky
Díky