Příliš brzy
Žila sama s dcerou. Nikoho dalšího nepotřebovaly.
Když se přestěhovaly do Prahy, měly každá vlastní pokoj. Někde daleko měly stále příbuzné čaroděje, ale s tímhle světem nechtěly nic mít. Matka měla normální práci a časem i normálního přítele. Časem trávila víc času u něj než doma. Dcera se o sebe uměla postarat, a často byla večer pryč. Matka byla ráda, že si konečně našla přátele a zdálo se, že i muže.
Jednou zahlédla pět kulatých modřin na dceřině ruce.
„To je z tréninku.“
Možná. Nevěřila jí.
Jsou věci, se kterými nemůžete nic dělat, pokud druhá strana nechce.
Můžete jen čekat.
Dospělá dcera se odmítá dělit o své problémy, což doufám téma splňuje.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nu. Je mi jí líto. Vlastně
Nu. Je mi jí líto. Vlastně obou, protože to ve výsledku neprospěje ani jedné.
Ona se to časem dozví a o to
Ona se to časem dozví a o to víc z toho bude špatná.
No právě. Taky jsem neměla
No právě. Taky jsem neměla potřebu se svěřovat. O to horší to pak pro rodiče bylo... Ale jsem asi nepoučitelná, když o tom tak přemýšlím.
Teď nevím, co přesně myslíš,
Teď nevím, co přesně myslíš, doufám, že ne to, jako co to zní.
Agora. Kdybych něco řekla
Agora. Kdybych něco řekla dřív, nemusela jsem mít takové problémy...
To jsou věci, které člověk
To jsou věci, které člověk zjistí až zpětně, bohužel.
jo, to je bohužel naprostá
jo, to je bohužel naprostá pravda
no...
no...
Ano,to je velmi pravdivé.
Ano,to je velmi pravdivé.
co dodat...
co dodat...
Bývá to tak.
Bývá to tak.
Někdy ještě dlouho předtím,
Někdy ještě dlouho předtím, než si rodič všimne...