Rád kosím zahradu
"Milí deníčku dneska je ráno a já sem u babyčky. Budeme péct bábofku a jíst řísky a koukat na telku a učit se básničky. S ďedou budu kosit zahradu a natírat plot a lízt na strom pro třešňe. Pak se nesmý pít a já se jednou napil a pak sem blinkal a nelíbylo se mi to. To je konec já du za ďedou."
"Ahoj dědo, jak se máš?"
"Dobře, Janýsku, dobře. Vzbudíš prosím babičku?"
"Jasně, dědo," odhopkal Janýsek. Dědeček nic netuše dále četl noviny.
"Babi, vstávej!"
Nic
"Babi, vstávej! Dědo! Babička se nechce probudit, co jí je? Babi, PROBUĎ SE!"
Jsem asi labilní člověk když mě napadne TOHLE.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-(
:-(
:´(
:´(
Bohužel,
i tohle se občas stává :-(
Pěkně napsané.
Bohužel. Já to naštěstí
Bohužel. Já to naštěstí nezažila na vlastní kůži a snad ani nezažiju. ťuk ťuk.
Děkuju
Uf... Drsné. Kruté. Připomíná
Uf... Drsné. Kruté. Připomíná nehezké věci.
Připomíná? A jéje, to mě
Připomíná? A jéje, to mě opravdu nenapadlo. Pardon :(
Já ti nevím, jestli uvědomění
Já ti nevím, jestli uvědomění si konečnosti života a toho, že babičky netrvají věčně, je znakem lability. Spíš naopak. Drabble je dobře napsané.
Děkuju
Tak zaprvé, děkuji. A zadruhé...asi máš pravdu, není, ale normální lidi nepíšou jen tak z ničeho nic takhle smutná drabble. To bylo to co jsem tím chtěla říct, i když jsem si k tomu asi vybrala špatné slovo.
(smazáno)
(smazáno)