Ta jediná správná
Kubiš s Gabčíkem stáli na vrcholu Kirchmayerstrasse a shlíželi dolů na křižovatku ve tvaru písmene Y.
Jedna silnice vedla na libeňské předměstí, ta druhá k mostu přes Vltavu, který mercedes říšského protektora překonával každé ráno.
První cesta se rovnala a svažitá byla jen mírně. Ta druhá ovšem vedla z prudkého kopce a měla podobu ostré zatáčky. Tak ostré, že v jejím apexu auta téměř zastavovala.
„Tohle je přesně to, co potřebujeme!“ zajásal Kubiš.
„Nic perfektnějšího už být nemůže,“ přitakal Gabčík.
„Jediný problém by mohl být, kdyby pozměnil trasu.“
„On cestu nikdy nemění, Jendo. Což z něj už teď dělá mrtvolu.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Slovy: kachna!
Slovy: kachna!
Moc dobře řečeno.
Zrovna od tebe si toho velmi
Zrovna od tebe si toho velmi vážím! Díky.
<3
<3
Vím, že máš pro tyhle dva
Vím, že máš pro tyhle dva slabost. :-)
Vynikající.
Vynikající.
Děkuji.
Děkuji.
výborný
výborný
Díky.
Díky.
No jo, akorát akce není
No jo, akorát akce není úspěšná, dokud se skutečně nepovede.
To máš samozřejmě pravdu. A
To máš samozřejmě pravdu. A všichni víme, kam to vede, když se člověk raduje předčasně.
Nejenom z něj, bohužel.
Nejenom z něj, bohužel.
To je bohužel pravda.
To je bohužel pravda.
Tohle je opravdu výborně
Tohle je opravdu výborně podané.
Moc děkuju.
Moc děkuju.
<3
<3
:-)
:-)
Velmi povedené! Dobrý nápad.
Velmi povedené!
Dobrý nápad.
Díky! Jsem rád.
Díky! Jsem rád.
A mně se líbí,
že se s tím nějak pietně nepářeš, hrdinské historky z vlastního národa se mají vypravovat, stále dokola a třeba různými způsoby, jen tak se zaryjí a třeba bude jen o jednoho méně poseru. Skvělé!
Díky moc!
Díky moc!