Noční směna

Mezi všemi zastávkami a zdrženími na cestě jednoho z nemnohých zástupců svého stavu se našlo jen málo chvil na špetku vlhkého tabáku v pomačkaném papírku, který v třesoucích se rukách hrozil každou chvíli rozlomením. Ty okamžiky schlíplého štěstí a vyvanulé radosti v krátkém světle hořící zápalky bylo třeba vychutnávat s největší zdrženlivostí, protože každý hrozil přinést svému proživateli tu poslední, nejdelší chvíli klidu.

Od soumraku nemohlo uplynout více než pár hodin, ale noc již měla pro nadcházející ráno několik záhad k rozřešení. A právě tady byla tou největší nedokouřená cigareta, svíraná chladnými prsty v dlani, které ale chyběl zbytek těla.