Svědci
Stoupáme. Výš a výš. Leštěný potah září v dopoledním slunci. Vidíme vzdálené siluety bombardérů. Nedají se ani spočítat. Táhnou se za nimi bílé kondenzační čáry. Do nekonečna. Jaký je to asi pocit sledovat to ze země? Předzvěst destrukce, smrti.
Jak se blížíme, nervozita stoupá. Formace je těsnější a těsnější. Také se připomněl flak. Černé obláčky rozesívající déšť smrti, co není vidět.
Pumovnice se otevírají. Cíl je na dohled. Ještě pár vteřin...
Bomby padají, úplný černý déšť. Za několik okamžiků už vidíme oranžové záblesky a oblaka prachu a suti. Během chvíle zahalí celé město. Dá se jen mlčet a pozorovat to.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Poeticke, krasne napsane, ale
Poeticke, krasne napsane, ale vlastne dost osklive.
Děkuji. :)
Děkuji. :)
Ten pocit, jak se to
Ten pocit, jak se to nezadržitelně valí(
(PS: rozsévající nebo případně rozesívající. Strašně dlouho jsem přemýšlela, co je na tom slově divně)
Díky! Toho jsem si nevšiml. :
Díky! Toho jsem si nevšiml. :)
Poeticke, krasne napsane, ale
2x
Na obloze vidíš černé vrány..
Na obloze vidíš černé vrány...
Opravdu výborně popsané.
Opravdu výborně popsané.
Děkuji mnohokrát!
Děkuji mnohokrát!
No, musel to být děs, vidět
No, musel to být děs, vidět je přilétat. Úleva, pokud přeletěli a nic z nic nevypadlo, a bezmoc, pokud otevřeli pumovnice nad těmi, kdo je sledoval.
Drsné,
ale velmi působivé, napsáno velmi vtahujícím způsobem. Silný i přesný je ten vypravěčský odstup, který celou událost činí ještě hrozivější.
O to jsem se snažil. Děkuji!
O to jsem se snažil. Děkuji! :)
Brr, ale parádně napsané brr.
Brr, ale parádně napsané brr.
Děkuji! :D
Děkuji! :D
Jak už řekl někdo přede mnou,
Jak už řekl někdo přede mnou, moc se mi líbí ten kontrast té naléhavosti a zároveň odstupu. O to víc to vynikne.
Děkuji. :)
Děkuji. :)
Tak tohle se mi už nelíbí. :(
Tak tohle se mi už nelíbí. :( Ale je to fakt dobře napsané.
Díky. :)
Díky. :)
Brrr! To bylo… působivé.
Brrr! To bylo… působivé. Mrazivé, ale působivé.
Díky :)
Díky :)