Sen

Toto (až příliš krátké) dvojité drabble bych ráda věnovala na podporu organizace Pomocné tlapky, která se zabývá chovem, předvýchovou a výcvikem asistenčních psů. DMS POMOCNETLAPKY je možné zaslat na tel. číslo 87777.
Poznámka: Několik slov - patřících ke stylu, který běžně nepoužívám - jsem si zapůjčila od G.G. Byrona.
Přístupnost: pro všechny

Jedné horké letní noci se mi zdál zlý sen. Snad ho způsobil tropický žár rozpáleného města, snad sklenice vína přes míru. Ten sen mne zanechal s očima široce rozevřenýma do pomalého svítání a s myslí roztřesenou strachem.
Jen málo z mých slabostí pochází z okolního světa. Nerada trpím soucitem a nevyžádané milosrdenství zdá se mi být zbytečným přepychem. Přesto však, držím-li v dlaních žalostné shluky slov, které se obvykle nazývají špatnými příběhy, naplní se mé srdce téměř něžným citem. Vinou se ke mně jako právě narozená koťata – osiřené, odvržené, plné šrámů a boláků. Přesto i ony, v touze po životě, která je vyhrazena všem tvorům, chtějí být čteny.
Mnohdy jsou nemocné, deformované již od samého narození, ale právě tato nezaviněná ošklivost mě láká. Je v ní cosi hluboce upřímného. Cosi, co nedokáže vystoupat do výšin gramatické správnosti a přežít v blahoslaveném jasu syntaktické dokonalosti. Jsou polámané, pokroucené a páchnou smrtí, ale přesto jsou v nich pevně zakotveny kořeny všech budoucích příběhů.
V tom snu, jenž snad byl jen snem, byly všechny špatné příběhy vykázány z našeho světa. Omámena spánkem jsem vstala a zkontrolovala, že nepohaslo jasné slunce, že hvězdy nejsou vysunuty z drah a že z jitra vzejde další den.