Dárek
U stromečku jsem si jí nejdřív nevšimla. Bleskurychlá devastace všech baněk v mém dosahu holt měla přednost. Ale pak jsem objevila to kouzlo. Ten úžasný šimravý pocit v břiše – něco mezi strachem a nadšením – s každým zhoupnutím. Stačilo roztáhnout křídla a odletět do fantazie.
Další den ráno jsem se k ní hnala přímo od snídaně.
„Cepice! Ci cepici!“
„To je kohout,“ důležitě mě poučovala starší sestra.
„Cepice!“
„Kohout! Jsi malá a hloupá.“
„Ty víc! Cepice!“
„Ne, ty!“
„Ááááá!“
„Mááámííí!“
Naše duo řvoucích příšerek maminka stihla přerušit ještě před započetím rvačky.
Ale stejně byla houpací slepice mojí nejoblíbenější hračkou ještě dlouho.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc hezký a milý! Líbí.
Moc hezký a milý! Líbí.
Připomnělas mi dětství -
Připomnělas mi dětství - houpací slepici jsme taky měli :-)
Mám pocit, že tu měl každý.
Mám pocit, že tu měl každý. Teda, kohouta :-)
Vzpomínka na dětství, Nessie?
Vzpomínka na dětství, Nessie? :))
Krásné, něžné, nostalgické. A já jsem měla velikou plyšovou slepici!
Tak trochu.
Něco se stalo, něco jsem trochu změnila (houpacího kohouta jsem ve skutečnosti podšdial po sestře). Ale ty střepy z baněk jsem prý měla o svých prvních Vánocích i v plenkách (než mě teda stihli zastavit - holt ségra stromek obcházela v uctivé vzdálenosti, tak rodiče nečekali, že já dám přednost přímějšímu kontaktu :-))
Roztomilé to je!
Roztomilé to je!
Děkuju všem :-)
Ale že dalo ráci, vymyslet něco, co tu ještě nepadlo! Neměla bych číst ty ostatní drabble před tvořením, neměla...
Boží, boží, prostě boží...
Boží, boží, prostě boží...
čim víckrát si to čtu, tím víc mě ta představa baví :-)
Cepice. Kawaii. :))
Cepice. Kawaii. :))
Líbí, líbí. :)
Milé. Při čtení se mi
Milé. Při čtení se mi vybavila dávno zasunutá vzpomínka.