Rovné léto
Řeknu vám, že zjistit ve 23:52 30.4., že ta Poslední kapka, co jste si přečetli v tématu, má písmeno navíc, je dobrej adrenalin. Ale stihla jsem to přepsat!
Jeden Skácel na konec:
vlaštovky hbité rovnou nití
studánky k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji
První červencový liják, jako když Pánbůh rozevře náruč. Potůčky utíkaly od doškové stodoly z kopce. Oběhly naskládaná polena řezbářské dílny. Zabublaly kolem ovčína.
Alexeje vyburcoval Ilja kňučením. V kopci dostihl Romana.
Šli spolu. Podpírali se jako dva stromy.
Anně přibyl bělavý pramen. Záboj kulhal, otlučenou pušku jako berli.
Pánbůh ruce sklapl. Liják ustal.
Nic se vlastně nezměnilo, řekla později Romanovi, v pevně spleteném večeru, který patřil jenom jim.
Usmál se. Myslel si své – Záboj ze Serravalu musel chodit kolem něj.
Jen jsme si nedovolili umřít, dodala.
Některé věci najdeš jen po cestě, mohl říct. Ale neřekl.
Už to věděli oba.
Navazuje na Pastorčí věž
Děkuji všem, kdo se mnou letos vydrželi. Ke konci už mi trochu docházely síly a mám pocit, že se to projevilo. Příští rok si asi už konečně dám dovolenou od těch pokračovaček a budu si jen tak drabblit.
Tohle je tedy ten druhý konec (nekonec), pro Annu a Záboje. Taky to není úplně hepáč, ale pro ně vlastně skoro ano. Možná se k tomuhle "fandomu" ještě někdy vrátím - zvlášť bratrům jsem se věnovala míň, než by zasloužili, ačkoliv přemýšlením o nich to celé skoro začalo. Ale dlouhé příběhy z něj už jsou ukončené.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Byl to dobrý příběh s
Byl to dobrý příběh s přesahem, jak už ty to umíš. Líbil se mi moc a jsem ráda za nešpatný konec :-)
Děkuju pěkně, a také za
Děkuju pěkně, a také za extrémně poctivé komentování :)
Obdivuju, že dokážete psát na
Obdivuju, že dokážete psát na ta (někdy šílená, pardon tedy, ale pro příběhy určitě) témata ucelený příběh.
Bylo to moc krásné, díky
Děkuju moc. Pro mě to je
Děkuju moc. Pro mě to je často jednodušší než psát jednotlivé drabbly, ale ten časový závazek mi dával zabrat :)
k moudrosti musíme dospět,
k moudrosti musíme dospět, jsem ráda, že jim se to podařilo
Přesně, i když jim to teda
Přesně, i když jim to teda trvalo.
Krakenovi bylo smutno z
Krakenovi bylo smutno z dočtené knihy, mně z dočtené 2. smuténky. Všechna pokračování mi zněla spíše jako poezie než próza.
Děkuji, to mě moc těší. Ale
Děkuji, to mě moc těší. Ale zase tak smutné to nakonec nebylo! :)
Já myslela na smutek, že už
Já myslela na smutek, že už mne další dny nebude čekat pokračování.
Díky za moc krásný příběh,
Díky za moc krásný příběh, jsem ráda, že ses k Anně a Zábojovi letos vrátila a taky že to nakonec dobře dopadlo!
Já ti moc děkuju za odhodlané
Já ti moc děkuju za odhodlané komentování až do konce, hodně to dodávalo energii do psaní :)
Krásný konec, pro Annu a
Krásný konec, pro Annu a Záboje asi ten nejlepší z uvěřitelných konců.
Moc obdivuju Tvůj styl psaní, jako bys malovala obrazy. Většinu kousků jsem četla několikrát za sebou. Děkuju za úžasný příběh a budu se těšit na cokoli dalšího od Tebe.
Ó děkuji, to mě velice těší a
Ó děkuji, to mě velice těší a tvoje odhodlané komentáře byly pro mě velice cenné.
Nejlepší z uvěřitelných konců je to, na co jsem cílila, díky :)
Já jsem strašně šťastná, že
Já jsem strašně šťastná, že se Anuška probrala... a Záboj snad taky. A žes vybrala na závěr tenhle radostnej citát, v hudebním provedení ho naprosto miluju :)