Ledovec
Skácel pro Annu:
nejčistší ze všeho je lítost
je drahocenná je to křehká věc
v dobách kdy zlost se otelila
jak za polárním kruhem ledovec
Stáli spolu pod Bílým koněm, čtyři světové strany. Ostatní poslali napřed.
Annelise vykročila první, vibrovala netrpělivou energií.
Záboj odkulhal smířeně. Cestou ho podpíral Sergej – a mluvili. Konečně. Minulost zavřeli na dva západy.
Matka a syn zůstali. Sergej úzkostně prolomil ticho: „Maminko… já… se s vámi nevrátím.“
Jako by oba slyšeli prasknutí ledu. Rozplakala se: „Vyhnala jsem tě.“
„Ne, maminko!“ vyhrknul. „Já… musím. S Annelise!“
Objala ho, sílou nevyřčených let.
Vtiskla synovi do ruky malovanou pažbu. „Každého, koho jsem milovala, dovedla Marja zdárně domů.“
Odešel s hořkosladkým úsměvem.
Anna dohnala a podepřela Záboje. On jí podal svou pušku. A šli domů.
Navazuje na Zlatý lem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Teda to je úplně dojemné!
Teda to je úplně dojemné! Líbí!
Děkuji, těší!
Děkuji, těší!
Ach. Myslím, že dobrý konec.
Ach. Myslím, že dobrý konec.
To jsem velmi ráda, ač ještě
To jsem velmi ráda, ač ještě po něm jsou takové epiložíky.
Anžto neznám původní Sibiřský
Anžto neznám původní Sibiřský příběh (slibuji, že dočtu) je pro mě vztah Sergeje a Annelise významnější. Jsem ráda žes jim dopřála společnou budoucnost.
To mě těší, že taky
To mě těší, že taky zapůsobili - na rozdíl od většiny ostatních byli Annelise, Sergej a Pierre skutečně jenom moje vlastní děti a jsem ráda, že obstáli :)
Fň fň, jsem ráda, že to tak
Fň fň, jsem ráda, že to tak dobře dopadlo, i když cesty jsou ještě před nimi všemi...
Děkuji pěkně :)
Děkuji pěkně :)
Tohle mě dojalo moc.
Tohle mě dojalo moc.
A ta scéna s Marjou Morevnou, ta je vážně jak z bylin.
Děkuji. Já byla ráda, že ta
Děkuji. Já byla ráda, že ta Marja tam tak pěkně byla k využití :)
Tak jsem to celé dočetla (i
Tak jsem to celé dočetla (i ta následující, ale nechávám komentář tady, protože tohle je mi asi nejbližší). Ještě jednou moc děkuju za celej tenhle příběh. Letos to pro mě bylo osobnější než jindy a nezvládala jsem se proto ozývat - ale zároveň jsem to hltala a strašně moc se mi to líbilo. Je to tak křehký, citlivý a přitom strašně silný, krutý a odhalený až na krev. S velkou vděčností jsem u tohohle příběhu trávila čas.
Já velice děkuji za komentáře
Já velice děkuji za komentáře, které jsi zanechala, a moc mě těší, že se ti to líbilo.