Ztracené sny
Že by se blížila nějaká naděje na zlepšení, to nemohu říct.
Aarona nečekaná slepota velmi zasáhla. Stala se překážkou v jeho plánu na odchod z Boosdorpje – pokud měl nějakou šanci, dokud byl nepostižen, tato šance odletěla pryč jako dým z komínu do širého nebe.
První noc proplakal. Myslel na své sny, na moře, obchodní lodě, bohatství z poznání světa. Žebrácké roucho mu najednou na ramena položilo staletí věků, cítil se neskutečně starý. I kdyby se mu podařilo uniknout, už nikdy neuvidí slunce odrážející se v hladině vody.
Byl bezradný. Litoval svého rozhodnutí, že nejprve proputuje celou zemi. Strach ze smrti na moři byl silnější.
Teď už své sny jen těžko dožene.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To zni tak zoufale beznadejne
To zni tak zoufale beznadejne... Ale porad cekam, ze mu Martin pomuze.
Když on chudák zoufale
Když on chudák zoufale beznadějný je :) To já taky, to já taky :)
Taky se mi chce plakat. Ale
Taky se mi chce plakat. Ale je to velice hezky napsané.
Děkuji :)
Děkuji :)
Je mi ho moc líto.
Je mi ho moc líto.
Ponuře se to vyvíjí
a má poznámka k předchozímu drabbleti trochu mimo: nejsou ve tmě, ale on slepý... Jejda. No, nedivím se, že se vrací ke křižovatkám svého života a přemýšlí, na které se kde vydal špatně. Hezké.