Židle

nejspíš smutné

Židle. Obyčejný kus nábytku. Nikoho by nenapadlo, že je možné si k ní vytvořit vztah. A přes to, když se židle stane tím jediným, co vám dovolí vzít si po člověku, jehož jste milovali, pak je to možné, ba dokonce pravděpodobné. A ona jednu takovou měla. Sedávala v ní celé hodiny. Stará židle z pevného dubového dřeva s oprýskaným bílým nátěrem a drobná dívenka v ní schoulená, nebo elegantně sedící a občas i spící. Kolikrát už ji z ní tahal, když upadla zpět do deprese. Věděla to. Věděla, že Severus má pravdu. Sezení v jeho židli jí totiž otce nevrátí...