Každý má svou kotvu
V jednu chvíli seděl knihovník za stolem a trošku se nudil. V druhé chvíli seděl za stolem a trošku se divil. Nejdřív se okolo něj prohnala záře. Potom mu uši obtočil kvílivý zvuk následovaný podivným sirným zápachem. No a nakonec přes něj přeletělo několik neidentifikovatelných předmětů, ve kterých rozpoznal kalamář, věšteckou kouli a dvě bačkory s bambulkami. Fakt, že v nich stále ještě vězely nohy Vzoromila Výsměška, knihovníka ani za mák nerozhodil. Okolní realita s hromádkou jeho zamilovaného ovoce nijak nereagovala, tudíž jeho svět byl v pořádku. Vejce, které před chvílí bylo svícnem, kokrhalo. Ale banán byl stále jenom banán.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
ano
závidím mu jeho jistotu
Oook
Oook
Banán má být vždy na svém místě a banánem. To je jasné :D
Krásně zeměplošské. :)
Krásně zeměplošské. :)
Ooook. Knihovník je třída.
Ooook. Knihovník je třída. Banán dozajista oloupal a snědl naprosto v klidu.
Velmi zeměplošské!
To je perfektní!
To je perfektní!