Trpěliví
Běžím temnou ulicí.
Těžce se mi dýchá. Nohy se mi začínají plést. Stále otáčím hlavu, abych viděla za sebe.
Nesmím upadnout. Nesmím zpomalit. Nesmím zaváhat.
Jestli mně dostanou je po všem.
Cítím jejich pohled v zádech, a když se otočím, vidím jejich siluety na konci ulice.
Pak ten pocit zmizí.
Zastavím se. Dovolím si na chvilku oddechnout. Otočím se čelem do ulice, kterou jsem právě nechala za sebou.
Nikdo tam není.
Oddechnu si a otočím se zpět rozhodnutá pokračovat v útěku.
Srdce vynechá několik úderů. Krev se zastaví v žilách. Dech zadrhne v hrdle.
Stojí tam.
Nehnutě.
Vyčkávají.
Sledují mě.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Pěkně popsané pocity. Pěkné :
Pěkně popsané pocity. Hezké:)
Pěkně a živě napsané, že se
Pěkně a živě napsané, že se do toho útěku úplně vžívám.