Mimo všechny tabulky
Teda, vážně doufám, že to ještě nikdo nenapsal, ale jistá si nejsem, dneska jsem skoro nestihla číst, omlouvám se..
Zaregistrovali ji. Trvalo dva roky, než vůbec uznali, že je skutečná. Na všechno měli tabulky, do jejichž kolonek nezapadala, přehazovali si ji mezi sebou jako horký brambor a s ní stále větší horu papírů. Určili jí opatrovníka, kterého neznala a který se o ni nezajímal. Než stačila zaprotestovat, uvázali jí kolem krku červený šátek a poslali hopsat na spartakiádu. Ve škole ji pravidelně trestali za nošení nevhodných šatů a nesprávné oslovování soudružek učitelek. Tatínka směla navštěvovat jen potají, protože pro jejich tabulky neexistoval.
Někdy snila o tom, jak zaklepe na Jendovy dveře a vrátí mu kopretinu.
Jenže už to nešlo.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Z pohádky do reality.
Z pohádky do reality.
Výborně napsaný. (I když člověk trocbu přichází o iluze. xD)
Děkuju.. ono to původně mělo
Děkuju.. ono to původně mělo být spíš legrační, jenomže jsem zjistila, že na tom prostě nic moc legračního není. Ach jo. :D
Auva auva...
Auva auva...
*omlouvajík* :)
*omlouvajík* :)
OMG! A já jsem si vždycky
OMG! A já jsem si vždycky říkala, jak to s ní asi bylo dál.
Ále, tohle neber vážně.
Ále, tohle neber vážně. Určitě ji adoptoval někdo hodnej, Jenda jí se vším pomohl a vůbec se měla hezky. :)
Ooo, jak já mám tento fandom
Ooo, jak já mám tento fandom ráda! Moc dobře popsané, skvělé domyšlení. :-)
Taky mám ten film ráda :)
Taky mám ten film ráda :) děkuju..
dobrý nápad
domyšleno do důsledků, těžko to mohlo být jinak
Bohužel. Ač stále doufám, že
Bohužel. Ač stále doufám, že bylo :)
Hele, kdysi jsem chtěla něco
Hele, kdysi jsem chtěla něco takového napsat! :-) ale tohle je lepší (Co se týče Jendy, je to syn mé bývalé kolegyně ve škole, naposledy jsem ho viděla, když mu bylo asi dvaačtyřicet... jojo, ta léta!)
Já byla ráda, že mě vůbec
Já byla ráda, že mě vůbec něco napadlo, včera jsem byla hrozně vygumovaná :) tak mě těší, že se to snad trochu povedlo. Děkuju.
Fuj realita!
Fuj realita!
No jo :)
No jo :)
Teda, až do poslední chvíle
Teda, až do poslední chvíle jsem nevěděla.
Taky mi to vždycky přišlo jako zvláštní konec - samozřejmě pohádkovej a hezkej, ale zvláštní. Tak nějak jsem vždycky počítala s tím, že ji adoptovala Jendova rodina.
Tohle je hodně kruté a hodně reálné, ale zároveň i trochu vtipné. :D
Děkuju! Já si při psaní
Děkuju! Já si při psaní intenzivně vzpomínala na Bubáky pro všední den od Karla Michala - znáš? Tak nějak mi je to hrozně připomínalo. :)
Neznám, o čem to je?
Neznám, o čem to je?
..
U kopretiny mi to došlo. Jako malá jsem se ptala, co se s ní pak asi stalo. Tak teď už to vím (a je to hodně smutné, fňuk), díky za to :)
No, vážně není zač :D možná
No, vážně není zač :D možná by bylo lepší tuhle představu vymazat a raději si představovat, že to s ní dopadlo nějak hezky :) děkuju!
Takhle by to asi doopravdy
Takhle by to asi doopravdy bylo. No, neveselé je to.
Jo.. a to ani nemělo být.
Jo.. a to ani původně nemělo být. Nějak mi letos ta veselá nota nejde. :D
^v^
Tohle je tak zoufale realistické, až to je bolestné.
Ale věřím, že se postupem doby všechno naučila a byla šťastná. A taky věřím, že se na ni Jenda jen tak nevykašlal.
Určitě nevykašlal. Byl to
Určitě nevykašlal. Byl to přece Jenda! :) A taky tomu věřím. :) Děkuju.
Tak to je skvělé domyšlení
Tak to je skvělé domyšlení toho příběhu!
Děkuju..
Děkuju..
Tohle by asi jinak nešlo v
Tohle by asi jinak nešlo v žádné době, nejen v tamté. Pěkný.
Děkuju..
Děkuju..
Ten moment, kdy člověku dojde
Ten moment, kdy člověku dojde, jak by ten romantický konec pohádky ve skutečnosti asi pokračoval. :D
:D jo, měla jsem to podobně,
:D jo, měla jsem to podobně, když jsem to dopsala :D
Tak to je vynikající. Trefa,
Tak to je vynikající. Trefa, řekla bych. Taky jsem měla dost pochybnosti, jak se jí asi bude tenhle nový život zamlouvat. Jasně, byla ještě malá holka a člověku jí bylo líto, ale přece jen takhle jiná doba a společnost a ještě zrovna v reálném socialismu. Chudinka.
Já si to pořádně uvědomila,
Já si to pořádně uvědomila, až když jsem to psala, jak to asi muselo být nanic. Chudák malá. Ale snad se z toho nějak oklepala.. :)
Kachničku za Leontýnku.
Kachničku za Leontýnku.
Děkuju!
Děkuju!
Krasosmutné...
Krasosmutné...
Já jsem si už jako holka říkala, že brát si tu kopretinu byla pěkná pitomost a že toho později určitě litovala... A co teprve chudák její tatínek...
Jejího tatínka je mi taky
Jejího tatínka je mi taky líto. Ale pořád skromně doufám, že nakonec nelitovala, nebo aspoň ne moc :)