Nečekaná spolupráce

Kapitán Sasanka visel ze střechy paneláku a jeho růžové conversky na zdivu klouzaly.
Ve městě se objevil nový záporák a to Kapitán nemohl strpět - chtěl tu být jediný a nejlepší - byl tu první. (A taky se s nikým nechtěl dělit o NezmarMana. To trdlo bylo jeho arch-nemesis.)
Jenže tahle škodná ho docela bez problému přeprala a teď na střeše stál NezmarMan a nabízel Sasankovi pomocnou ruku.
Nedůvěřivě se na hrdinu podíval.
“Nepřítel mého nepřítele je můj přítel,” usmál se Nezmar. “Teď jsme tým.”
Sasanka ho nikdy moc nechápal, ale přesto mu váhavě stiskl ruku a nechal se vytáhnout na nohy.