Úsměv
V horním patře byla velká místnost, v létě studentům sloužila jako ubytovna. Kovové rámy paland, pod prohnutými matracemi scházela prkna, teplý večer. Poslední studenti odjeli.
Marta se usadila k práci do rohu místnosti. Seřízla ostrým zahnutým nožem makovici a semínka odšuměla do lavorku.
Do místnosti vtrhl Standa. Opálená pleť, široký úsměv.
Marta se na něj plaše usmála se zavřenými ústy.
Standa spatřil Martu a jeho úsměv povadl.
„Tvoje uchechtané studentky? Ty odjely už včera ráno," procedila Marta mezi zuby.
Pomaličku sklopila pohled, pak teprve seřízla další makovici a vyprázdnila ji.
„Jen co mák prodám, pořídím si konečně rovnátka," usmyslela si.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak Martě držím palce, i když
Tak Martě držím palce, i když si teda myslím, že Standa je povrchní a nestojí za to. :D
Super drabble. :)